Unikátní laserový systém L3 s nejvyšším průměrným výkonem na světě vystřelil v pondělí ve výzkumném centru ELI v Dolních Břežanech u Prahy první paprsek. Superlaser zvaný HAPLS stál více než miliardu korun.

Až vědci jeho provoz zdokonalí, bude schopen vystřelit paprsek až desetkrát za sekundu s extrémně vysokou energií. Nyní vědci dosáhli prvního milníku, který k největšímu výkonu směřuje.

Celkem budou stát v dolnobřežanských podzemních halách špičkového výzkumného centra ELI Beamlines čtyři lasery.

Superlaser se už nyní může pyšnit několika "nej". "Systém je unikátní tím, že má obrovskou opakovací frekvenci a zároveň obrovský výkon – jeden petawatt je více než stonásobek celkového výkonu všech elektráren v celém Česku. Samozřejmě je koncentrovaný do hrozně krátkého časového okamžiku. Takových energetických systémů je pár na světě, musí ale odpočívat několik desítek minut nebo hodin, oproti tomu náš systém bude schopen vyslat takto intenzivní pulz i desetkrát za sekundu," uvedl pro HN ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Michael Prouza. To podle něj znamená, že bude moct provádět různé množství rozmanitých experimentů. Systém má mimo jiné také nejsilnější pulsní laserové diody na světě.

Výzkumný tým z ELI na vývoji a konstrukci laseru spolupracoval s Američany z prestižní kalifornské národní laboratoře Lawrence Livermore, kde se laser také konstruoval. Odtud byl po čtyřech letech příprav loni v červnu letecky přepraven do Prahy.

Až bude laser plně v provozu, bude se moct využít v široké škále oborů, od medicíny po astrofyziku, částicovou fyziku nebo protonovou radiografii a vývoj aplikací pro národní bezpečnost.

Letos na podzim se nicméně z Texasu dostane do Břežan ten vůbec nejvýkonnější laser L4-Krakatit, pojmenovaný podle Čapkova vědeckofantastického románu.

ELI je jedinou celoevropskou výzkumnou infrastrukturou, která se v nových členských státech EU staví. Je nejdražším vědeckým centrem financovaným z evropských dotací a mělo by se stát nejmodernějším laserovým centrem v Evropě.

Rozpočet dosáhne až deseti miliard korun, přitom původní částka měla činit 7,5 miliardy. Pracuje zde zhruba 300 zaměstnanců, z toho více než polovina pochází ze zahraničí, z Evropské unie, Spojených států, Japonska, Indie i Jižní Koreje.

Původně se superlaser měl jmenovat Lucifer, tedy světlonoš, protože má nejjasnější diody na světě. Název vzešel z veřejné soutěže, avšak v mezinárodní vědecké komunitě se neujal a vědci se vrátili k původnímu označení HAPLS.

Související