Správně ocenit start-up, tedy mladou společnost vyvíjející nějaký inovativní produkt či službu, je často ošemetné. Pořádná finanční historie zpravidla chybí, obchodní model často existuje jen na papíře a aura zakladatele investorům lehko zatemní zrak. Zdroje se navíc tenčí. "Počty investic klesají, globálně to může být polovina příležitostí oproti době před čtyřmi lety," domnívá se Jan Marek. Potenciál vydělat tím, že někdo vytvoří v Česku kopii start-upu, který úspěšně funguje v zahraničí, a bude sázet na jeho odkup zahraničním konkurentem, se podle něj už vyčerpal.

HN: Existuje faktor, který ohodnocení start-upů často zkresluje, jakási slepá skvrna?

U ocenění máte dvě oblasti, jedna jsou čísla a jedna příběh. Musí vám sedět obojí. Zvlášť u start-upů to bývá silný příběh nebo silný zakladatel. Lidé potom mohou přehlížet to, že tam chybí čísla nebo že ten byznysmodel vůbec nedává smysl.

HN: Jak ocenit firmu, jejíž obchodní model je jen na papíře?

Kuchařka neexistuje. Start-upy jsou specifické. Máte-li normální společnost, dejme tomu plynovod, tak se dá čekat, že trubka v zemi bude převádět plyn od výrobce k prodejci. I u velkých společností, jejichž byznys vypadá úplně jasně, se věci mohou změnit, ale ve start-upu se taková změna děje desetkrát nebo stokrát rychleji. Historii nemáte, takže se musíte dívat na vše, co je k dispozici. Start-up nemá jasný byznysmodel.

Jan Marek (43)

Partner společnosti Deloitte zodpovědný za finanční poradenství. Vystudoval ekonomii na Univerzitě Karlově v Praze, před nástupem do Deloittu působil jako portfolio manažer a makléř na Burze cenných papírů Praha.

HN: Čím je ocenění start-upů ještě jiné?

Vždy je to loterie. Většina start-upů zkrachuje a investice se vám nevrátí, na druhou stranu ale můžete vydělat miliardy. Zatímco od trubky v zemi všichni chtějí, aby jim investici vracela, start-upy mají exkluzivní postavení.

Nikdo neočekává, že budou vydělávat peníze, stačí, že budují trhy a investoři do toho lijí peníze. Zvlášť u start-upů byste se na to navíc měl podívat ze všech možných úhlů pohledu. Jeden je ten, že kupuji zákazníka. Pokud jich má konkurence milion a firma má hodnotu sto milionů, tak když já mám dva miliony zákazníků, budu stát dvě stě milionů korun. Druhá možnost je dělat si různé scénáře.

HN: To funguje jak?

Řeknete si, že v tuto chvíli chcete prodávat určitý produkt, a my navrhneme různé scénáře. Optimistický, pesimistický, základní. Navrhneme, co se podle nich stane, a přiřadíme k nim pravděpodobnost. Třeba že na 10 procent se vám opravdu povede najít zlatou žílu a budete vydělávat, ale většinou se to nepovede. Ten obrázek je pak úplně jiný. Je zavádějící namalovat si jeden scénář vývoje a čekat, že to tak bude.

HN: Existuje nějaký další pohled?

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká úskalí investice do start-upů provázejí.
  • Proč je riziko, když část vlastníků chce prodávat a část držet, jako se to stalo u českého start-upu Kiwi.
  • Jací Češi do start-upů investují.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se