V průběhu staletí byly pro různé účely lovu vyšlechtěny desítky loveckých plemen, která se liší nejen vzhledem, ale především způsobem práce a loveckou použitelností. Variabilita je veliká. Proto také na otázku, které lovecké plemeno je nejlepší, neexistuje správná odpověď. Záleží totiž na tom, na co a v jakém prostředí budete psa využívat. Jak tedy toho pravého loveckého psa vybrat? 

Předně je potřeba zorientovat se v tom, z čeho můžete vybírat. Chov loveckých plemen má v České republice velmi dlouho tradici a je i z mezinárodního pohledu na vysoké úrovni. Mezi české kynologické klenoty patří i dvě česká, Mezinárodní kynologickou federací (FCI) uznaná lovecká plemena − český teriér a český fousek. Nicméně po boku českých myslivců najdete spoustu různých plemen. Jejich plemenné knihy spravuje Českomoravská kynologická jednota a lze je rozdělit do sedmi skupin: ohaři, lovečtí slídiči, retrívři, honiči, jezevčíci, teriéři a barváři.

Oblíbenost loveckých plemen u našich myslivců je poměrně stabilní, poklesy či nárůsty v rámci statistik je nutné přisoudit spíše tomu, že se k nám po roce 1989 dostala plemena, která u nás dříve nebyla, například border teriér, který nahradil ještě v 90. letech hojně využívaného velšteriéra, nebo retrívři, kteří dnes zastávají většinu vodních prací. Velkou roli hraje i aktuální "módnost" určitého plemene. Ta je vidět na statistikách třeba výmarských a maďarských ohařů nebo třeba právě zlatých retrívrů.

Ovšem zdaleka ne všechna štěňata zapsaná v plemenné knize jsou lovecky využívaná. Mnoho z nich plní funkci rodinného psa, aniž by byli lovecky využíváni, nicméně u natolik specifických plemen, jako jsou třeba barváři, jsou však statistiky poměrně vypovídající i o lovecké upotřebitelnosti. Plemena z této skupiny, například hannoverského barváře či slovenského kopova, si mnoho lidí jen jako společníka na gauč nepořídí. Zato myslivci ocení jejich skvělý čich a vynikající vlohy ke stopování zvěře.

Který je pro vás ten nejlepší?

Charakter jednotlivých loveckých plemen i jejich schopnosti se tříbily po staletí. V každé skupině tak plemena vykazují určité specifické dovednosti, způsob práce a povahové vlastnosti. A každé dané plemeno má svá větší či menší specifika. Některá lovecká plemena jsou v Česku běžná a hojně používaná, jiná jsou raritou i v rámci Evropy. 

Výběr je tedy opravdu široký a lze předpokládat, že jedním z hlavních kritérií výběru plemena bude jeho vzhled a určité sympatie. Ty jsou velmi subjektivní a není třeba o nich diskutovat. Neméně důležitým a objektivním kritériem by však měla být charakteristika daného plemene a jeho povahové vlastnosti. A to, k čemu, respektive k jaké práci, si psa pořizujete.

Před koupí si rozmyslete, v jaké honitbě a pro které druhy zvěře budete chtít loveckého psa využívat. Pro práci v polní honitbě s drobnou a srnčí zvěří volte některého z ohařů, například německého krátkosrstého ohaře, českého fouska, maďarského ohaře či některého ze setrů. Pro norování jezevčíka nebo některého z nízkonohých teriérů, například border teriéra, který patří v posledních letech pro svou všestrannost a houževnatost mezi nejoblíbenější malá lovecká plemena. Pokud vás láká práce na vodních tocích, tedy třeba lov kachen, pak se zamyslete nad labradorským či zlatým retrívrem, kteří jsou nejen vášniví přinašeči a milovníci vody, ale i velmi lehce cvičitelní a nekonfliktní.

Pro dané plemeno byste tedy měli mít adekvátní využití, na což pamatuje i zákon. V paragrafu 15 prováděcí vyhlášky ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb. k zákonu o myslivosti jsou stanoveny nejen počty loveckých psů pro jednotlivé druhy honiteb, ale také jejich skladba, pokud jde o požadované zkoušky lovecké upotřebitelnosti, a tedy i plemena vhodná pro její získání.

Vliv na výběr by měly mít také vaše časové možnosti a zkušenosti. Lovečtí psi jsou zpravidla dost temperamentní a vyžadují množství pohybu. Většina potřebuje zaměstnat nejen svaly (pohybem), ale i mozek (prací a výcvikem). Zároveň platí, že některá plemena jsou ovladatelná lehce (retrívři či maďarští ohaři), jiná vyžadují už zkušenější ruku. Výmarský ohař je sice maďarskému velmi podobný, ale s jeho výchovou by mohl mít začátečník kvůli jeho tvrdohlavosti a ostrosti problém. Každopádně nejste-li v lovecké kynologii kovaní, svěřte se do rukou profesionála, který vás ve výcviku povede a včas odchytí a upraví případné chyby.

Tradice i přesná pravidla

Myslivost a lovectví jsou tradiční záležitostí, a tak i lovecká kynologie má přesně daná pravidla. Stanovuje je zákon o myslivosti a příslušné prováděcí vyhlášky, které říkají, že k výkonu práva myslivosti lze využívat pouze lovecky upotřebitelné psy − tedy se složenou příslušnou zkouškou z výkonu. Je jich několik a dle svého charakteru kvalifikují psa pro práci v poli, v lese, ve vodě, při dosledu zvěře nebo při norování. Existují zkoušky určené pro jednotlivé skupiny plemen, ale i zkoušky odpovídající určitému výkonu (např. norování, barvářské zkoušky, lesní zkoušky, podzimní zkoušky, všestranné zkoušky). Zkoušek lovecké upotřebitelnosti se vždy může zúčastnit jen pes s průkazem původu plemene uznaným FCI.

K držení nebo chovu loveckého psa byste měli mít i adekvátní finanční podmínky. Nároky na chov loveckého psa nejsou v tomto směru malé. Základem jsou pořizovací náklady (cena štěněte se může pohybovat od 8 do 50 tisíc podle plemene a kvality rodičů) a náklady na kvalitní krmení či veterinární péči − tedy to, co vyžaduje každý pes, ať je doma na gauči nebo lovecky veden. Ještě větší sumu pak v průběhu let investujete do výcviku, zkoušek a ježdění za loveckými revíry.

Lovecký, nebo rodinný pes?

Loveckého psa můžete mít i v případě, že bydlíte ve městě nebo v bytě. Spousta skvělých pracovních psů se ráda roztáhne na gauči, většina jich miluje lidskou společnost a za členy rodiny by dali život. Některá plemena se za poslední desetiletí stala mezi širokou veřejností natolik oblíbená, že je běžně potkáte ve městech i na sídlištích. Zlatí či labradorští retrieveři mají přátelskou povahu a jsou lehce ovladatelní, maďarští ohaři jsou proslavení svojí veselostí, z malých plemen pak vítězí hlavně jezevčíci a v posledních letech jack russel teriéři. Bez problému se přizpůsobí životu bez lovecké práce nebo městskému životu, ale ve všech případech jde o temperamentní plemena, která vyžadují každodenní procházky, ideálně s možností se vyběhat, či dělat nějaký sport. A samozřejmě, stejně jako jakékoli jiné plemeno, hlavně dobrou socializaci a výcvik základů poslušnosti.