Během proslovu před hlasováním o důvěře vládě prohlásil premiér Andrej Babiš v přímém přenosu, že Česko má příliš mnoho úředníků a že tento stav "řeší". Babišova slova ale neodpovídají skutečnosti. Počet úředníků jen na ministerstvech neustále roste a zvyšoval se i během posledních čtyř a půl roku, kdy byl Babiš vicepremiérem nebo premiérem.

"A samozřejmě, já souhlasím s panem prezidentem o plýtvání, že máme strašně moc úředníků. Ano, to taky řešíme," prohlásil minulý týden ve středu před hlasováním o důvěře Babiš.

HN proto oslovily všechna ministerstva s žádostí o informaci o počtech jejich kmenových zaměstnanců. Tedy bez státních zaměstnanců, kteří sice pod některé resorty spadají, ale nelze je považovat za úředníky.

Výsledek je jednoznačný - nejenže se množství úředníků nesnižuje, v součtu na ministerstvech roste. Za posledních osm let jsou to stovky míst.

S výjimkou resortů kultury a dopravy rostl počet zaměstnanců na všech ministerstvech. (Ministerstva zahraničí a obrany data nedodala ani po několika dnech.) 

Nejvíce úředníků přibylo na ministerstvech vnitra a práce a sociálních věcí. Ta také zaměstnávají nejvíc úředníků ze všech resortů. Na samotném ministerstvu financí, které Babiš ve vládě s ČSSD a KDU-ČSL dlouho ovládal, se množství zaměstnanců v posledních letech mírně snižovalo. Pořád tam ale pracuje více než o 100 lidí vyšší počet zaměstnanců oproti například roku 2010.

Babišova první vláda bez důvěry přitom dokázala několik desítek důležitých úředníků na ministerstvech nahradit nebo jejich místa zrušit. A to velmi rychle. Smyslem této akce, pro kterou premiér loni používal výraz reorganizace, ale nebylo zefektivnění státní správy. Cílem bylo dostat do vrcholné státní správy blízké nebo loajální lidi. Potvrdil to například náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký, když na počátku letošního roku uvedl: "Změny se dotkly především politické úrovně, kde je ta redukce vyšší."

Navzdory proklamacím nedošlo za Babišova působení v posledních vládách k omezování množství úředníků. Nebyl ani vypracován komplexní audit, který by zjistil, kolik vlastně Česko potřebuje ministerských a dalších úředníků. Babiš si pouze krátce po vstupu do vlády před čtyřmi lety nechal vypracovat zprávu o personálních nákladech na šesti ministerstvech, která ovládalo jeho hnutí ANO. Výsledek ale ke snižování počtu zaměstnanců nevedl.

Chronickým problémem navíc zůstávají i neobsazená tabulková místa na úřadech. Ani s nimi se Babiš zatím nevypořádal. Z rozpočtu na tyto posty plynou peníze, které si ministerstva ponechají, i když místa neobsadí. V posledních letech to daňové poplatníky stojí zhruba šest miliard korun za rok.

Úřad 2010 2016 2017 06/2018 Přírůstky za osm let Přírůstky za dva roky
Ministerstvo pro místní rozvoj 584 669 649 676 92 27
Ministerstvo životního prostředí 592 612 623 630 38 7
Ministerstvo práce a sociálních věcí 836 1 215 1 309 1 302 466 -7
Ministerstvo vnitra 2 150 2 537 2 690 2 754 604 64
Ministerstvo průmyslu a obchodu 769 775 800 849 80 49
Ministerstvo zdravotnictví 377 378 385 406 29 21
Ministerstvo financí 1 284 1 419 1 393 1 390 106 -3
Ministerstvo školství 711 878 864 884 173 20
Ministerstvo zemědělství 627 729 767 748 121 -19
Ministerstvo kultury 277 270 271 275 -2 4
Ministerstvo spravedlnosti 345 480 487 510 165 23
Ministerstvo dopravy 449 405 414 438 -11 24
Úřad vlády 523 695 779 704 181 -75
Ministerstvo zahraničních věcí 2 228 (Zhruba tři stovky zaměstnanců navíc pro české předsednictví EU v roce 2009) 1 926 1 948 1 947 - 281 -1
Ministerstvo obrany x x x x x x

 

 

Související

 

 

Související