Andrej Babiš se zřejmě nemusí obávat, že mu v opozici rychle vyroste rovnocenný soupeř. Přinejmenším na pravé straně politického spektra. Pravicové a středové parlamentní strany premiéra dokola kritizují za to, že je trestně stíhaný, že vytvořil vládu s podporou komunistů nebo že je na seznamu spolupracovníků předlistopadové tajné policie StB. V průzkumech ale za Babišovým hnutím ANO dlouhodobě zaostávají.

Od dob, kdy pravici dominovali občanští demokraté a tvořili hlavní protiváhu ČSSD, se podstatně změnilo rozložení sil. Středopravicové síly jsou rozdrobené a celkově slabší, přitom spolu úzce nespolupracují. Proti Babišovi nestojí jeden, ale čtveřice menších subjektů vedených různými typy lídrů − Petrem Fialou (ODS), Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL), Jiřím Pospíšilem (TOP 09) a Petrem Gazdíkem (starostové).

Právě roztříštěnost podle některých politologů pravicovou opozici nejvíc oslabuje. "Dnešní pravice bohužel není schopná jednoty a já se velmi bojím, že v dalších volbách dostane opět na frak. Svým způsobem je nejednotnost těchto stran největší devízou Andreje Babiše," říká politolog Jiří Pehe.

ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a starostové se umí dohodnout na konkrétních krocích. Někdy se ve sněmovně domlouvají na hlasování či společné taktice. Vidět to bylo minulý týden při hlasování o důvěře vládě nebo u neúspěšných pokusů o odvolání šéfa radikálního hnutí SPD Tomia Okamury z postu místopředsedy sněmovny. Před říjnovými komunálními a senátními volbami zase uzavírají dohody na podporu kandidátů na regionální úrovni.

Vytvoření jednotného bloku zatím šéfové stran neplánují, v minulosti se o to několikrát pokusili. Jako první chtěl na podzim 2016 spojovat pravici a střed Miroslav Kalousek (TOP 09), ale nevyšlo to. Stejně tak se rozpadla loňská předvolební koalice lidovců se starosty. Strany se zatím pevněji spojily jednou − ve chvíli, kdy poslanci po loňských volbách vybírali nové vedení sněmovny.

Současné ambice stran, komplikovanost jednání a někdy i horší osobní vazby brání tomu, co odborníci radí. "Představte si, jak Kalousek, Fiala, Bělobrádek a Gazdík vytváří čtyřhlavé vedení nějakého bloku. Teoreticky to možné je, ale prakticky ne, pokud nenastane mimořádná situace," vysvětluje politolog Lubomír Kopeček.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak může vše rozhodnout Praha.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se