Přestože si letos Česko připomíná "kulatá" osmičková výročí, spjatá s historií dvacátého století, povědomí obyvatel o zlomových bodech moderních českých dějin není příliš rozsáhlé.

A vědomostí o událostech formujících osudy Československa mají nejméně mladí lidé.

Vyplynulo to z výzkumu, který mezi tisícovkou dotazovaných uspořádala agentura NMS Market Research pro společnost Post Bellum. Ptala se lidí mezi 18 až 65 lety, reprezentativně podle pohlaví, věku, velikosti místa bydliště a kraje.

Nejlépe ze všech osmičkových roků v paměti Čechů vyčnívá letopočet, jehož sté výročí nastane letos v říjnu. Celkem 79 % lidí na otázku "Víte, co se stalo v roce 1918?" odpovědělo, že vzniklo samostatné Československo nebo že skončila první světová válka.

Naopak nejslabší povědomí je o výročí roku 1938 - alespoň jedno z témat jako mobilizace československé armády, mnichovská dohoda či obsazení Sudet si vybavilo jen 54 % dotázaných.

Komunistický převrat dokázalo k roku 1948 přiřadit 65 % dotázaných, sovětskou invazi či pražské jaro k roku 1968 pak 76 %.

Nejmladší věková skupina dopadla ve znalostech celkově nejhůře, nicméně její "ztráta" na skupinu lidí starých 25-34 let byla poměrně těsná.

Vybavit si události roku 1938 a Mnichov, komunistický "Vítězný únor" o deset let později nebo Sověty vedenou invazi v roce 1968 dokázala nanejvýš polovina dotázaných ve věku 18-24 let. Jen 42 % mladých si dokázalo vybavit události podzimu 1938.

Vyprávět historii zajímavě

Podle zakladatele Paměti národa a ředitele sbírky Post Bellum Mikuláše Kroupy se Češi musí naučit vyprávět dětem a mladým lidem historii zajímavě. "Záleží na učitelích a rodičích, jak a o čem s dětmi mluví. Potíž je, když události chápou jako kapitolu v učebnici a neznají příběhy, které dokážou zaujmout," říká Kroupa.

Sám odhaduje, že zhruba 200 tisíc dětí a mladých lidí převážně z učňovských oborů a technických průmyslovek považuje historii za okrajové a pro jejich život nezajímavé téma.

"Je to vážné společenské ohrožení, ti lidé budou brzy volit a přitom jsou snadno manipulovatelní, mohou podléhat extremistickým ideologiím," vysvětluje Kroupa.

Češi se podle dotazování kloní k závěru, že nastolení komunistické diktatury bylo protiústavním pučem - na pomyslné stupnici od minus sto do plus sto bodů se tento názor umístil o 29 bodů "v plusu". O 21 bodů v plusu skončil názor, že Edvard Beneš byl dobrým prezidentem, který musel vést zemi v těžkém období.

Zatímco škola zůstává dominantním zdrojem informací o historii, v případě roku 1968 není její převaha tak výrazná. Na každé dva lidi, pro které je škola hlavním zdrojem informací o sovětské invazi, připadá jeden člověk, pro kterého je klíčovým zdrojem vyprávění rodičů, přátel či známých.

Přesně na poloviny jsou lidé rozdělení v otázce, zda bylo sebeupálení studenta Jana Palacha zbytečné.

Nejpreferovanější formou výuky historie je podle lidí sledování historických dokumentů či filmů s pozdější diskusí, následované návštěvami důležitých historických míst.

Související