Začalo to ambicemi vzdělávat a vychovávat a končí nasazením v pořadí již deváté hlavy vymývající talk show Jaromíra Soukupa, kterou ze své TV Barrandov nabízí místo večerní zpravodajské relace. Oblouk, který za pětadvacet let opsaly české soukromé televize, kopíruje degeneraci politické kultury v zemi.

Pamatujete? Dopoledne odborné a vzdělávací pořady, odpoledne pak ekologické vysílání, sociální a právní výchova, kulturní magazín, vážná hudba, univerzita pro třetí generaci. Prvotní plány první české soukromé televize Nova vypadaly ušlechtile. A bodejť by ne. Když se v roce 1993 chystalo udělení první licence k soukromému celoplošnému televiznímu vysílání, politici byli ostražití. Měli strach, aby neztratili vliv na společnost a aby někdo nepovolaný nezačal vymývat hlavy voličům. U společnosti CET 21 skupiny slovenských intelektuálů s americkým kapitálem v zádech to podle všeho nehrozilo. Mottem vysílání jejich "Středoevropské televize pro 21. století" měla být Evropa a důraz se měl klást na překonávání sociálně-kulturních rozdílů, toleranci, pluralitu či kultivaci vztahu veřejnosti k minoritám. Prostě "kombinace zpravodajského, publicistického, vzdělávacího a sociálně-kulturního typu televize s typem zábavním a komerčním".

Bla, bla. Jak víme, hned od začátku skutek utek. Logicky převládla komerce. Přes nekonečné seriály, reality show a otcovská nedělní kázání Volejte řediteli Vladimíra Železného doklopýtala Nova do éry, kdy máme komerčních televizí desítky. A mezi nimi i politicky otevřeně aktivistickou TV Barrandov, z níž její šéf učinil dvorní stanici prezidenta Miloše Zemana a jeho vyznavačů. Sám se pasoval do role svérázného vykladače politických aktualit, k čemuž má už osm pořadů a devátý je na cestě. Na principy objektivity a vyváženosti se v "televizi jednoho muže" kašle.

V podstatě se tak do puntíku naplnily televizní obavy z roku 1993. V revíru řádí škodná, dokonce ve spolupráci s vrchním hajným. Jenže ostražitost politiků už je pryč. Zvykem se naopak stalo "mít svou televizi".