Adéla Skoupá
Libor Vítek praceje jako klinický biochemik a lékař ve Všeobecné fakultní nemocnici 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň působí jako výživový poradce pro přední české cyklisty a olympioniky. V rozhovoru pro HN hovořil například o tom, jaké přípravky pro zvýšení výkonu jsou používány v současné cyklistice, jak se změnila situace na poli dopingu ve srovnání s předchozími ročníky Tour de France i o tom, proč se v poslední době objevilo mezi sportovci tolik astmatiků.
Lze vyhrát Tour de France bez dopingu?
Je to složité, historie dává za pravdu, že v cyklistice se dopuje ve velkém. Hodně se to změnilo, po aféře s Lancem Armstrongem je pozitivních případů mnohem méně než v minulosti. Nelze vyloučit, že se stále dopuje, ale pravděpodobnost je podstatně menší.
Dá se to dokumentovat i tím, že nejrychlejší Tour de France byla v roce 2005, v době, kdy vyhrál Lance Armstrong. Tehdy byl rychlostní průměr 41,7 kilometru v hodině, výsledky Tour posléze anulovali. Od té doby se průměrná rychlost snížila. To, že cyklisté nemají výkonnost, jakou měli v roce 2005, je nepřímý doklad, že podpůrných prostředků se využívá méně.
Přesto, nesahají dnes k jiným způsobům dopingu?
Kdyby dopovali jiným způsobem, budou na podobné úrovni. Je klidně možné, že dopují jiným způsobem, jsou velmi moderní přístupy, techniky, ale jsou na ně i detekční metody, které nebyly. Přesto si myslím, že cyklistika je čistější, než byla.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
- Jaké jsou nové trendy v dopování a jaká je pravděpodobnost používání genetického dopingu. Nebylo by lepší doping do určité míry povolit?
- Co je unikátního na zveřejněném jídelníčku cyklisty Chrise Froomea.
- A proč podezírali dopingoví komisaři Romana Kreuzigera?
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
