Na ministerstvu financí je nezvykle živo. Hned na dvě dlouho uvolněná a přitom pro řádné fungování státní kasy klíčová křesla dosedli noví "nájemníci". Už od voleb jsme čekali na nového náměstka pro daně a cla. Vlivnou pozici nakonec obsadil Stanislav Kouba, expert na daňové právo. Tu nejdříve hodně zviditelnila Simona Hornochová a později se z ní její odolnější (či více "splachovací") nástupkyně Alena Schillerová díky své pracovitosti i nezpochybnitelné oddanosti vůči Andreji Babišovi vyšvihla až do ministerského křesla. Změnu můžeme brát i jako projev důvěry ministryně Schillerové ve stabilitu současné koalice, a tedy i vlády. Dnes už zjevně není nutné "držet si" pro případ nečekaných politických zvratů své původní náměstkovské křeslo.
Snad ještě důležitější pozice náměstka pro veřejné rozpočty je už také obsazena, z provizorního pověření Karla Tylla se stala "definitiva". Pro státní správu je určitě příznivým znamením fakt, že jak Kouba, tak Tyll po drtivou většinu své profesní kariéry pracovali pro ministerstvo, do jehož nejvyšších pater se nyní probojovali. Vedle odbornosti jim ovšem k náměstkovským křeslům pomohla i ochota akceptovat "babišovský" pracovní styl, který současná ministryně zcela převzala.
"Pan rozpočet" se Karlu Tyllovi vzhledem k jeho relativnímu mládí (je mu 42 let) může říkat hodně dlouho. Jistotu by mu ostatně měl dávat služební zákon, pod nějž tato funkce s velkým politickým vlivem paradoxně spadá. Jistota je to však vzhledem k tomu, jak současná politická garnitura umí "služebák" v případě potřeby přiohýbat a nežádoucího náměstka rychle vyexpedovat, jen velmi, velmi relativní. Exkolega Schillerové Závodský může vyprávět. O to ochotněji bude uznávaný expert na rozpočet "nacházet" miliardy pro plnění hojných rozpočtových slibů svých šéfů.
Lehké to ale mít nebude, včerejší prognóza ministerstva naznačuje, že růst ekonomiky už je za svým vrcholem, což se na výběru daní nemůže neprojevit.
