Ekonomové stále častěji dostávají otázku, jak je možné, že s rostoucí pravděpodobností "tvrdého brexitu" nedochází k výprodeji libry. Tazatelé automaticky předpokládají, že po případném tvrdém brexitu libra výrazně oslabí. To ale není nutně pravda. Podívejme se na historii reálného efektivního kurzu libry, který je jedním z ukazatelů konkurenceschopnosti ekonomiky.

Ten se v minulosti několikrát propadl. Výrazně to bylo roku 1976, kdy bylo Spojené království donuceno vyhledat pomoc Mezinárodního měnového fondu a Bank of England se stáhla z devizového trhu. Ještě nižší byl v roce 2008, kdy finanční krize dopadla na Velkou Británii jako na centrum světových financí zvlášť tvrdě. Zatímco jedna událost představuje hlubokou měnovou krizi, v průběhu druhé došlo k velkému propadu HDP.

Tvrdý brexit by na rozdíl od výše popsaných událostí nebyl takovým jednorázovým šokem, ale z růstu britské ekonomiky by ukrajoval dlouhodobě. Libra by tak pravděpodobně měla zůstat nad hodnotami z těchto krizí. V případě tvrdého brexitu, kdy by se obchodní vztahy řídily pouze pravidly Světové obchodní organizace, by hodnota libry mohla klesnout až na hodnotu eura. Od té už ale není tak moc daleko. Vůči české koruně by tak podle našeho odhadu v půlce příštího roku dosáhla hodnoty 25 korun za jednu libru.