Svět povstal rukou tvou, tys vytvořilo lidi… Obstaralo jsi obživu polím, a dokud budeš vycházeti, lidé budou žíti, napsal kdysi faraon Achnaton ve svém Hymnu na Slunce. A za tři a půl tisíce let na tom není třeba nic měnit: Slunce je počátkem i koncem naší existence a na ničem jiném nejsme tak bezprostředně závislí. 

Každá sebenepatrnější změna v jeho aktivitě způsobuje dramatické změny na Zemi − jako tomu bylo například mezi 17. a 19. stoletím, kdy se na Slunci přestaly objevovat skvrny (tzv. Maunderovo minimum) a současně se ochladilo tak, že začalo každoročně zamrzat Baltské moře a Doverská úžina.

Proč? Nikdo neví. I na tuhle otázku (a mnoho dalších, stejně důležitých) má pomoci najít odpovědi sonda Parker Solar Probe, která v neděli opustila startovací rampu na mysu Canaveral. Odstartovat měla už v sobotu, NASA start nakonec odložila na neděli.

"Slunce je mnohem komplexnější jev, než jak ho vnímáme našimi smysly," vysvětluje Nicky Fox z vědeckého týmu mise. "Například sluneční vítr je sice neviditelný, ale jeho projevy můžeme pozorovat v podobě úchvatného divadla polárních září. Ty nám přitom odhalují jen část z obrovského množství energie, která do naší atmosféry ze Slunce přichází. Jde o mechanismy, kterým zatím moc nerozumíme, přestože by bylo velmi užitečné je pochopit."

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Dále se dočtete
  • - o podrobnostech projektu Parker Solar Probe
  • - o třech hlavních cílech projektu
  • - co se očekává při průletu sluneční korónou a jaká opatření musela NASA zaujmout
  • - jaký světový rekord to bude znamenat
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se