Od začátku léta zasahovali čeští hasiči u dvojnásobku lesních požárů oproti loňsku. Za opékání špekáčků v přírodě hrozí pokuta až pět tisíc

Požářiště na Krkavčích kamenech se už zelená. Největší novodobý požár v národním parku České Švýcarsko, který před dvanácti lety zničil okolo 20 hektarů lesa, však dodnes nechává v krajině vypálenou stopu. Z nového porostu stále trčí ohořelé kmeny. Připomínají párátka, kterými někdo celý kopec ledabyle prošpikoval.

"Udělali jsme z toho monitorovací plochu, kde sledujeme vývoj lesa po požáru. Výsledky jsou dobré, vidíme, že místo obsazují listnaté stromy, třeba bříza," vysvětluje mluvčí národního parku Tomáš Salov. Stojí na protějším kopci − vyhlídce hradu Falkenštejn −, odkud návštěvník parku může dobře porovnat stav lesa před požárem a po něm.

"Vyrostli jsme v době, kdy neznáme divokou přírodu. Stanovili jsme si normy, jak má vypadat hezká krajina, na požáry nejsme zvyklí," konstatuje Salov. Hasiči v parku zasahovali již mnohokrát, příčinou byla bouřka i lidská nedbalost. Naposled vyjížděli k ohni poblíž Pravčické brány, kde si na začátku léta skupina lidí opékala buřty.

To na druhé straně parku, v Saském Švýcarsku, mají hasiči i strážci podstatně větší problém. S požáry tam bojují téměř celé léto.

S lesními požáry se potýkají všichni.

Ve státních Lesích ČR, které se starají o přibližně polovinu všech porostů v Česku, hořelo do konce července 110krát. Oheň poškodil 28 hektarů a způsobil škodu 2,6 milionu korun.

"Zatím nemáme speciální plán, je stejný, jako byl doposud, my sázíme lesy a staráme se o ně tak, aby nehořelo," říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Na leteckou hlídkovou službu letos vyčlenil státní podnik 1,8 milionu korun.

Ministerstvo zemědělství pak vynakládá na boj s požáry přibližně 11 milionů korun ročně.

Podle statistik patří nyní k nejohroženějším místům hodně suché, turisty vyhledávané lokality, jako je například Třebíčsko, Znojemsko, Strážnicko či Prostějovsko.

Extrémní rok

Česko i celá Evropa letos bojují s extrémním klimatem. Od začátku léta vyjížděli tuzemští hasiči k dvojnásobku ohňů oproti loňsku. Očekávají, že letošek bude celkově nadprůměrný.

"Podle prvních čísel za rok 2018 to vypadá, že budeme letos atakovat historické hodnoty v množství požárů. Očekávám, že letos se bude celkový počet požárů lesních a travních porostů pohybovat výrazně nad číslem 1000. Dá se to předpokládat i vzhledem k suchu, které meteorologové předpokládají i v dalších týdnech," vysvětluje Jan Pecl z generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.

Přestože z jedněch horkých prázdnin nelze předpovídat budoucnost, postupné změny teploty spojené s vysycháním starého kontinentu napovídají, že lidé budou muset s rizikem požárů více počítat. "Hlavní příčinou je počasí. Sucho, horko, vítr. A samozřejmě aktivity člověka v lesích − převážná většina evropských lesních požárů jsou požáry z nedbalosti," říká profesor Petr Čermák z Mendelovy univerzity v Brně.

Jeho slova potvrzují hasiči. Nejvíce požárů zaznamenávají v létě, kdy se lidé vydají do přírody. Stačí pak jiskra od kombajnu, přehřátý výfuk, který zapálí suchou trávu, nebo nedopalek cigarety a oheň je na světě.

Hrozba vzplanutí navíc roste s horší kondicí stromů. "Doposud lesní požáry představovaly jen asi 10 procent požárů vegetace. Vzhledem k prohlubujícímu se suchu, kůrovcové kalamitě a nárůstu horkých vln, které negativně ovlivňují porosty, lze očekávat zvyšující se podíl lesních požárů," podotýká klimatolog Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.

Roli hraje i to, že v českých lesích převládá smrk a jiné jehličnany, které obecně snáz chytnou. Přispívá k tomu kůrovec, jenž mění zdravý strom v soušku.

"Suchem ale trpí i ostatní dřeviny, a to i ty, do kterých bychom to neřekli, třeba borovice," dodává nezávislý lesní odborník Aleš Erber.

Lítost ani vztek nepomohou

S obřími lesními požáry, které si vyžádaly lidské oběti, letos bojují po celém světě. Ničivý oheň zasáhl Řecko, kde šlo podle centra pro evidenci katastrof co do počtu obětí o nejhorší lesní požár v Evropě za posledních více než 100 let.

Zatímco ve Středomoří se oheň šíří zpravidla korunami stromů, v Česku se nejčastěji zprvu plazí po vrstvě suché hlíny a pod zemí. To byl i případ Českého Švýcarska. "Čím méně je vody v lese, tím vyšší je riziko, že se bude oheň šířit i korunami stromů," upozorňuje ale Václav Sojka, který pracuje v NP České Švýcarsko.

V parku působí celý život a požár na Krkavčích kamenech si dobře pamatuje. "V tu chvíli lítost ani vztek nepomůže, protože nevíte, jak to dopadne," říká. Vzpomíná, jak kopec vzplál zřejmě kvůli špatně uhašenému ohni. "Občas někde vyšlehl plamen až do korun stromů, byl tady obrovský oblak kouře, který zahalil celý kopec a klesal dolů, dusila se celá vesnice, bylo to takové apokalyptické, protože člověk nevěděl, jestli nehoří ještě něco jiného," popisuje.