Povinností demokratických politiků je chránit svobodu, a proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami. V televizním projevu to při příležitosti 50. výročí invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa řekl slovenský prezident Andrej Kiska. Hlava slovenského státu také připomenula oběti invaze z roku 1968 a následnou takzvanou normalizaci, která v tehdejším Československu postihla řadu lidí.

"Je povinností dnešních demokratických politiků chránit naši svobodu, možnost rozhodovat o naší budoucnosti bez obav z toho, že naše rozhodnutí zlomí hrubá síla. Proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami a stejným respektem ke svobodě, právům lidí a k demokracii," uvedl Kiska. Dodal, že takové spojence má země v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, dvou pilířích prosperity a bezpečnosti Slovenska.

Události spojené s invazí do Československa v roce 1968 přirovnal Kiska k příšernému a nepředstavitelnému filmu. "Největší operace v dějinách Varšavské smlouvy se vydařila, do rána obsadili celou republiku. Žádné kontrarevolucionáře nenašli, zato však v zemi, kde se do té doby šířila naděje na svobodnější život, zabili desítky nevinných obětí," řekl.

Slovenský prezident připomněl, že po podpisu takzvaného moskevského protokolu československými představiteli, jenž obsahoval mimo jiné opatření po obsazení Československa, došlo k potlačování svobody tisku, projevu či víry.

"Na pracovištích se rozběhly potupné prověrky, desetitisíce zaměstnanců byly šikanovány, vyhazovali je z práce, jejich děti nesměli studovat. Mnozí šikovní a vzdělaní lidé emigrovali. Moc převzali bezcharakterní jedinci opírající se o sovětské bodáky," řekl Kiska. Zároveň vybídl veřejnost, aby s mladší generací hovořila o období okupace Československa.

Projev Kisky byl předtočen ve středoslovenském městě Sliač. Kiska tam předloni spolu s bývalým českým politikem Michaelem Kocábem, který na začátku 90. let stál v čele parlamentní komise dohlížející na odjezd sovětských vojáků z Československa, odhalil památník odsunu okupačních vojsk.