Stačí se podívat na výroky šéfů obou koaličních stran k návrhu na rychlejší růst minimální mzdy, aby bylo zřejmé, že se dva měsíce po sestavení vlády mohou vládní partneři dostat do prvního střetu. Řeč je o návrhu ministerstva práce a so­ciálních věcí (MPSV), aby od roku 2020 minimální mzda byla na poloviční úrovni mzdy průměrné.

"Přijde mi to adekvátní, minimální mzda by se konečně odpoutala od hranice chudoby," komentoval návrh předseda ČSSD a první místopředseda vlády Jan Hamáček. "Návrh sociálních demokratů je samozřejmě nesmysl, je potřeba, aby ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD vyjednávala s naším hnutím ANO, se kterým je ve vládě, a ne s odbory," komentoval plány MPSV Babiš.

Jediný trumf je třeba pořádně využít. Ministerstvo práce a sociálních věcí je jen jeden z pěti resortů, které si sociální demokraté při jednání o složení vlády vyhádali, pro budoucnost strany je ale extrémně důležitý. Ostatně k zemědělství ČSSD pustila Zemanova člověka. Ani čistokrevného šéfa diplomacie, ač na něj mají nárok, si socialisté ještě neprosadili. Kultura je ve vládě na okraji a šéf partaje Hamáček na vnitru zatím nijak nezáří. Co zbývá než resort, přes nějž se rozděluje tolik miliard a který má v popisu práce i úpravu vztahů se zaměstnavateli? Když Andrej Babiš v době, kdy vrcholilo jednání o koalici, říkal "nechci dávat ČSSD pět ministerstev", míjel podstatu. Klíčové je jen jedno. Premiéra by nemělo překvapit, že MPSV bude setrvale o dost víc vlevo, než kam může (snad kromě předvolebních časů) zajít on.

Premiér tak pojmenoval nejen názor ANO na plány socialistů, ale také popsal rozložení sil při debatě o tom, jak rychle by měla růst minimální mzda. Babišovo hnutí bude hájit pomalejší růst minimálního příjmu proti spojeným silám ČSSD, odborů a také komunistů. Ti slíbili ve sněmovně podpořit při hlasování návrhy vlády, zároveň ale také ve svém předvolebním programu slibovali, že se minimální mzda dostane až na padesát procent mzdy průměrné.

Podle politologa z Univerzity Palackého v Olomouci Tomáše Lebedy je současná vláda dopředu předurčena k podobným střetům. "Je složená ze stran, které oslovují velmi podobného voliče. Hnutí ANO má část hlasů od bývalých voličů ČSSD, i komunistická strana, která vládu podporuje, má levicovou rétoriku," řekl Lebeda. Tím je vláda na jedné straně podle Lebedy sice programově homogenní, na stranu druhou právě to může být na škodu věci. "Neustále se pak přetahují o to, kdo společné voličské skupině nabídne lepší program, lepší politiku, lepší produkt," míní politolog.

Sociální demokraté tak mohou spojenectví s odbory a komunisty využít ke své oblíbené předvolební rétorice − slibování více peněz. Sociální téma minimálního příjmu se přitom netýká příliš velkého počtu voličů. Z posledních dostupných údajů za rok 2017 vyplývá, že minimální mzdou je odměňováno přibližně 4,1 procenta zaměstnanců. To znamená asi 150 tisíc voličů.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké další argumenty překládají zastánci zrychleného růstu minimální mzdy a jak moc velké střety na politické scéně může vyvolat názorově bohatá diskuse odborníků?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se