Odchod Česka z Evropské unie by ohrozil budoucnost země, řekl v pondělí na výroční poradě velvyslanců premiér Andrej Babiš (ANO). Připomněl při tom především ekonomický význam unie pro Česko. Zároveň ale řekl, že by se EU měla zaměřit na zajišťování bezpečí evropského kontinentu.

"Jsme pevnou součástí Západu, jsme členy v EU a jsme spojencem v rámci NATO a to nikdo nemůže zpochybnit," řekl Babiš. "Pokud někdo mluví o czexitu, tak ohrožuje naši budoucnost," uvedl. Připomněl, že do EU míří 83 procent českého exportu a že za dobu členství v unii Česko mělo z evropských fondů čistý příjem 700 miliard korun. Za dobu členství v EU vzrostl český hrubý domácí produkt o 37 procent.

Zároveň je ale EU podle něj zralá na reformu. Vrátit by se měla ke své podstatě bezpečného a prosperujícího kontinentu, založeného na společném vnitřním trhu. "Stále máme bariéry pro naše firmy a pro naše zaměstnance," myslí si Babiš.

EU by podle Babiše měla odbourávat přílišnou regulaci a "chrlení směrnic". Premiér také kritizoval, že návrh unijního rozpočtu nezohledňuje odchod Velké Británie a naopak příliš zvyšuje plánované náklady na fungování Frontexu, evropské pohraniční stráže. V nejbližších dnech hodlá o ochraně vnějších hranic jednat s italským premiérem Giuseppem Contem.

Babiš prohlásil, že vláda vystupuje k EU kriticky v situaci, kdy prosazuje české národní zájmy, to ale podle něj neznamená, že by měla protievropský postoj. "Evropská unie by se měla vrátit ke své podstatě, k původnímu poslání. To znamená bezpečný a prosperující kontinent založený na vnitřním trhu," řekl. Očekává, že nová Evropská komise, která vznikne příští rok po evropských volbách, se zaměří na dokončení vnitřního trhu.

Premiér se v projevu k velvyslancům věnoval také migraci, v níž je podle něj třeba hledat celoevropské řešení. To podle něj spočívá v hledání dohody o vracení uprchlíků se severoafrickými státy po vzoru smlouvy, kterou EU uzavřela s Tureckem a která omezila proud migrantů po takzvané balkánské cestě. Babiš také jednoznačně odmítl kvóty na přerozdělování migrantů mezi členské země unie. "Pokud mluvím o tom, že nechci přijmout ani jednoho migranta, tak to je určitý symbol," řekl.

"Evropa musí zachránit svou identitu a civilizaci," domnívá se Babiš, který zároveň slíbil, že česká zahraničí politika bude aktivnější než dosud. "Budeme navrhovat řešení, ne jenom kritizovat," řekl premiér. 

Evropská debata by se podle Babiše měla soustředit i na jiné oblasti, než je eurozóna a problém společné měny. Unie by si měla podle něj nadefinovat hranice sdíleného prostoru, který bude bránit. Naznačil, že do něj nepatří země západního Balkánu.

Na poradě velvyslanců vystoupil i ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj má být cílem zahraniční politiky snaha omezit příčiny migrace. Cestou je podle něj ochrana hranic a dobře cílená rozvojová pomoc.

"Musíme vytvořit pás prosperity a bezpečnosti kolem Evropy, lépe hlídat společné hranice. Musíme podmiňovat rozvojovou pomoc, aby vedla ke zlepšení situace v rozvojových státech a aby odtud lidé neutíkali do Evropy," řekl Hamáček. Zdůraznil, že vedle válek a ozbrojených konfliktů je vážnou hrozbou také populační exploze a nedostatek vody způsobený klimatickými změnami. "To vše mladé lidi žene do bohatších zemí na severu," podotkl.

Šéf diplomacie dodal, že Česko chce otevřít zastupitelský úřad v Mali, aby mělo lepší přístup do oblasti Sahelu, kde se tyto problémy prolínají.

Babiš rovněž prohlásil, že by se při debatě o výši příspěvků na obranu, která se vede v rámci Severoatlantické aliance, nemělo přihlížet pouze k podílu těchto výdajů na HDP, ale i k jejich absolutní výši. Podle dohody, kterou státy NATO potvrdily na summitu ve Walesu v roce 2014, by měla každá země aliance dávat na obranu přinejmenším dvě procenta HDP. Na tento cíl opakovaně apeluje i americký prezident Donald Trump. Česko v současnosti na obranu vydává 1,1 procenta HDP, podle vládního plánu by dvou procent měla dosáhnout v roce 2024.

Související