Do konce letošního roku by se mělo rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku. Po pátečním ranním jednání premiéra Andreje Babiše (ANO), příslušných ministrů a energetické společnosti ČEZ to novinářům řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Poté podle ní bude následovat jednání s Evropskou komisí o veřejné podpoře stavby a další kroky.

"Základní model bychom ale měli rozhodnout do konce roku," uvedla v pátek Nováková.

Babiš v pátek nechtěl možný způsob financování bloku komentovat. Uvedl pouze, že jednání státu s ČEZ budou pokračovat. "Budeme se snažit do Vánoc mít nějaké jasné stanovisko," dodal.

Vicepremiér Jan Hamáček doplnil, že jednání o záležitosti na vládní úrovni se teprve uskuteční. ČSSD podle něj podporuje státní energetickou koncepci, kde je kladen důraz na rozvoj jaderné energetiky. "Je pro nás klíčové, aby rozhodnutí (o stavbě) padlo v dohledné době, abychom také uklidnili naše občany v regionech," uvedl.

Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v Česku dlouhodobě brzdí právě nejasnosti o způsobu financování.

Za ČEZ se schůzky zúčastnil generální ředitel Daniel Beneš, místopředsedové představenstva Martin Novák a Tomáš Pleskač a člen představenstva Pavel Cyrani. Přítomen byl také bývalý ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Ivo Kouklík, který dříve pracoval i pro ruskou státní společnost Rosatom. Právě Rosatom je jedním ze zájemců o stavbu nového tuzemského bloku.

Nováková uvedla, že role ČEZ při stavbě nového zdroje musí být významná. "Všichni odborníci v České republice, kteří k jaderné energetice a výstavbě nových jaderných bloků mají co říci a rozumí tomu, jsou v ČEZ. Takže ČEZ z toho nikdy nemůžeme vynechat," uvedla. Jednání v podobném složení jako v pátek by se podle ní mělo znovu uskutečnit do 14 dní.

"Neřekl bych, že by zrovna dnešní den znamenal nějaký posun," řekl po jednání k plánům na stavbu nového zdroje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Páteční schůzka se podle něj netýkala pouze jaderné energetiky, ale státní energetické koncepce celkově. "Byly to konzultace, které souvisely s obnovitelnými zdroji a energetickým mixem," uvedl." To potvrdil i Babiš. "Bylo to první jednání, výkop," dodal.

Ekologické organizace Calla a Hnutí Duha možnou stavbu nového jaderného bloku dlouhodobě kritizují. Řešit by se podle nich měla spíše otázka, jak za dvacet let pokrývat energetické potřeby bez drahých atomových reaktorů a prodlužování provozu uhelných elektráren.

"Snaha za každou cenu věnovat veškeré úsilí přípravě stavby nových jaderných reaktorů připomíná formanského koně s klapkami na očích, který nevnímá okolí. Necháme si tak unikat ostatní bezpečnější, čisté a ve výsledku levnější možnosti, jak řešit naše budoucí energetické potřeby.

Vláda by měla pracovat i s dalšími variantami a mít na stole fakta, ne cinknuté podklady obhájců jaderného průmyslu," uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Celkem se o stavbu jaderného bloku v Česku podle dřívějších informací zajímá šest společností. Vedle Rosatomu jde o francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Babiš v nedávném rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že chce, aby rozhodnutí o financování nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, která patří firmě ČEZ, padlo do konce letošního roku.

Agentura tehdy uvedla, že ČEZ odmítá investovat do nových elektráren bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři společnosti se navíc bojí toho, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy. ČEZ proto navrhl svoji transformaci, která by znamenala, že by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky. Tradiční zdroje jako uhlí a jaderná energie by zůstaly v rukách státu.

ČEZ, ve kterém drží 70 procent stát, provozuje dvě jaderné elektrárny, v Dukovanech a Temelíně. Obě vyrábějí pro celkovou spotřebu elektřiny v Česku 38 procent.

Podle Babiše je ČEZ dostatečně velký na to, aby mohl postavit nové jaderné reaktory bez toho, aby byl rozdělen. V rozhovoru zopakoval návrh, podle kterého by stavbu nového bloku měla zajistit dceřiná společnost ČEZ. Postup by měl být následující: zhodnocení aktiv Dukovan, jejich vložení do dceřiné společnosti, zahájení tendru na poskytovatele technologie, financování a možné vytvoření společného podniku. A stát by mohl být ručitel, pokud by se objevily problémy.

Tým expertů by pak měl posoudit možnost, že by stát koupil divizi ČEZ, která by stavěla elektrárnu.

Dostavba dvou nových jaderných bloků v Temelíně se připravovala před několika lety - elektrárna má dva výrobní bloky, čtyři bloky měla mít již podle původních plánů z 80. let. V srpnu 2009 ČEZ zahájil výběrové řízení na dostavbu, v únoru 2011 vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Tendr ČEZ zrušil v dubnu 2014 poté, co mu vláda odmítla dát požadované záruky návratnosti investice. Vláda tehdy vyjádřila zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky, ovšem bez jakéhokoliv typu státních záruk.

Vláda v roce 2015 schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Jako první by stavba měla začít v Dukovanech.

Související