Kůrovec sám nepřestane. Často se zastaví, až když mu dojde potrava. "Třeba s rozvojem genetického inženýrství a jiných nových metod budeme jednou schopni vypnout kůrovci nějaké geny," říká v rozhovoru pro HN profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity.
Způsoby, jakými se lesy dokážou vyrovnat s kalamitami, studuje už roky. Během krátké doby se podle něj nepodaří najít účinnou metodu, jak s kůrovcem bojovat. Lidé by podle něj měli změnit pohled na českou krajinu - nevidět ji pouze jako zdroj peněz.
Odhady těžby dřeva napadeného kůrovcem jsou pro příští rok děsivé, mluví se o desítkách milionů kubíků dřeva. Překvapuje vás to?
Nepřekvapuje. Vývoj za poslední dva roky bohužel potvrdil to, co si vědecká komunita myslela už před deseti lety. A dokazují to i trendy z jiných částí Evropy. Bylo zřejmé, že dříve nebo později to přijde i k nám. Nikdo neposlouchal, ani ministerstvo zemědělství nebylo ochotno změnit legislativu a podpořit jiné způsoby hospodaření. Nikdo nebral v potaz slova vědců. Teď už je pozdě.
Co se dočtete dál
- Jakému druhu lesů hrozí největší nebezpečí, co se kůrovcové kalamity týče?
- Jaké možnosti se českým lesníkům v boji proti tomuto škůdci nabízejí?
- Jak by vypadaly tuzemské lesy, kdyby se přestalo kácet nebo kdyby se začalo s výsadbou jiných druhů dřevin?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
