Hlavní hala Ekonomického fóra v jihopolské Krynici byla ten zářijový podvečer roku 2008 poměrně plná. Polští i evropští podnikatelé a politici si přišli poslechnout řeč muže, který se zdál ztělesňovat polský úspěch posledních dvou desetiletí. Téměř to vypadalo, že možnosti, jaké Polsko i jiné státy střední Evropy mají, jsou neomezené.
"Cílem polské vlády je zavést společnou měnu euro do roku 2011," řekl tehdy v Krynici premiér Donald Tusk. Odměnou mu byl potlesk i kroucení hlavami některých přítomných ekonomů a podnikatelů.
Jenže bylo 10. září 2008. O týden později západní svět prožil šok z pádu americké banky Lehman Brothers a smělým plánům odzvonilo.
Estonsko, Česko a Slovinsko jsou podle Catch Up Indexu za rok 2017 think-tanku EuPI tři nejlepší z nových členských zemí EU v dohánění vyspělých států.
Polsko na tom v následujícím období ještě nebylo tak špatně. V nejhorším krizovém roce 2009 jako jediná země v Evropě nemělo záporný růst svého hrubého domácího produktu. Tehdejší vládní elita reprezentovaná právě Donaldem Tuskem, dnešním šéfem unijních summitů, zdůrazňovala, že je "zeleným ostrovem" − podle mapy, na níž Tusk na tiskové konferenci ukazoval růst HDP v Evropě. Všechny okolní země byly minusové, v červené, jen Polsko zářilo zeleně.
Asi nejhůř z celé Evropské unie na tom byli Lotyši.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte, jak se krize odrazila na politickém a ekonomickém vývoji střední Evropy, především Lotyšska a Maďarska.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
