Premiér Andrej Babiš (ANO) probere s europoslanci za ANO, proč ve středu hlasovali pro to, aby členské země EU zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Považuje to za zbytečné, když poslední slovo budou mít představitelé členských zemí. Evropa se podle něj nemá rozdělovat, problémy unie jsou podle něj jinde, řešit by měla například brexit. Z českých europoslanců podpořili sankční řízení zástupci ANO a TOP 09, dále Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Miroslav Poche (ČSSD). Europoslanec Petr Ježek (nestraník, zvolen za ANO) vyjádřil zděšení nad agresivní rétorikou, která se v Česku po hlasování Evropského parlamentu objevila. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) se od hlasování vlastních europoslanců distancoval. 

Babiš ve čtvrtek novinářům řekl, že o evropských hodnotách každý mluví. "Máme svobodu a demokracii, projekt, který nám přinesl mír," uvedl. Unie by se podle něj ale měla vrátit ke své podstatě. "My ty hodnoty máme, a jestli někdo říká něco o Polsku a Maďarsku a říká, že já jsem ohrožení demokracie, potom se tomu musím smát," prohlásil Babiš.

Problémy Evropské unie spatřuje jinde. "My máme problém s brexitem. A pokud se Evropa bude stále rozdělovat, tak je to špatně. Máme mít společný cíl," uvedl. Změnu by podle něj mohly přinést volby do Evropského parlamentu v příštím roce.

I prezident Miloš Zeman kritizuje hlasování. "Toto je nedostatek solidarity, v daném případě solidarity s Maďarskem," řekl Zeman v televizi Barrandov k hlasování českých europoslanců, kteří byli pro výzvu k zahájení řízení proti Maďarsku. V hlasování šlo podle něj o projevení solidarity v rámci visegrádské čtyřky. Skupinu vedle Česka a Maďarska tvoří Polsko a Slovensko.

Babiš zatím nemluvil se zástupci ANO o tom, proč sankční řízení proti Maďarsku podpořili. Za zrádce označil poslance za ANO Pavla Teličku a Petra Ježka, kteří se se stranou loni, respektive začátkem letošního roku, kvůli názorovým posunům ANO rozešli. Poslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová podle Babiše naopak pracují velice dobře. "Já se jich samozřejmě zeptám, proč tak hlasovaly, protože to bylo zbytečné, protože stejně bude rozhodovat Evropská rada, a ne parlament," uvedl Babiš.

Ježek se necítí dotčen tím, že se Vondráček od jeho hlasování distancoval, protože po rozchodu s ANO již není europoslancem tohoto hnutí. Babišova slova o zrádcích se ho ale dotýkají. "Úrovní debaty, která se v Česku následně otevřela, jsem zděšen. A nejde jen o výhrůžky konopným provazem, ale i o jinou agresivní rétoriku. Bohužel to jen potvrzuje, že vývoj v naší zemi pokračuje velmi nežádoucím směrem," uvedl.

Místopředseda Evropského parlamentu Telička se proti Babišovým slovům ohradil. "Nedokážu si představit, proč by označoval nejen mě, ale také své europoslance za zrádce a přispíval k vlně agrese, která se šíří sociálními sítěmi. Já jsem se od původního programu (hnutí ANO pro evropské volby) neodklonil," napsal na Twitteru.

Telička také odmítl spojování kritiky Maďarska s rozhodnutím Budapešti nepřijímat migranty. "Jedná se o jiné znepokojující záležitosti, jako je omezování pravomocí Ústavního soudu, omezování svobody médií, činnosti neziskových organizací," napsal.

Také Ježek uvedl, že hlasování je důsledek dlouhodobého vývoje, a odkázal na zprávy o situaci v Maďarsku. Jasně podle něj o věci vypovídá skutečnost, že pro usnesení Evropského parlamentu hlasoval i šéf frakce Evropské lidové strany, jejíž součástí je také stran Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána, a že Budapešť kritizuje i rakouský kancléř Sebastian Kurz, který se proti migraci silně vymezuje.

O tom že hlasování EP nesouviselo s Maďarským postojem k migraci je přesvědčen i předseda ČSSD Jan Hamáček. "Nejednalo se o žádný soud nad Maďarskem za jeho pozice k migrační krizi. Tam se jednalo o vyjádření politického názoru poslanců Evropského parlamentu na aktuální situaci v Maďarsku," řekl Hamáček. Hlasování je podle něj signál, že evropské státy jsou znepokojeny tím, jaké kroky Orbánova vláda činí.

"Mně také některé kroky vlády Viktora Orbána znepokojují, například jeho kroky ve vztahu k soudům, ve vztahu k nezávislým médiím," řekl. Připomněl, že partnerská strana ČSSD je v Maďarsku v opozici a staví se k Orbánově vládě velmi kriticky. "Mám pochopení pro hlasování těch poslanců, kteří zahájili proces," řekl.

Hamáček také upozornil, že hlasování EP, který vyzval země EU, aby zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie, je jen zahájením procesu, u kterého není jisté, jak skončí. Připomněl, že pokud by došlo až na hlasování Evropské rady o pozastavení práv Maďarska v EU, vyžadovalo by to jednomyslný souhlas všech ostatních zemí. Kdyby na takové hlasování došlo, Česko by podle Hamáčka zformulovalo příslušnou pozici. 

Předseda poslanců Starostů a nezávislých Jan Farský prohlásil, že EU není jen prostor dotací, ale také společně sdílených hodnot. "Pokud některý z členů tyto hodnoty porušuje, čímž ohrožuje celou EU, je upozornění namístě. Mimochodem, šlo o omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti a údajné zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch přátel. Když čtu tyto výtky, jsem rád, že EP tyto hodnoty obhajuje," uvedl. Brzy podle něj budou potřebovat zastání i média, občanská společnost a soudy v Česku.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek míní, že doporučení má vyvinout tlak na maďarskou vládu. "EU totiž není jen o společném trhu, stojí a padá na společných principech a hodnotách. Pokud se od nich některá země začne odchylovat, ohrožuje to unii jako celek. Takže je v pořádku, když se k tomu vyjadřuje i Evropský parlament. Je úsměvné, když se teď někdo snaží celou záležitost prezentovat jako trest za kritiku komise," uvedl.

Poslanec pirátů František Kopřiva uvedl, že rozhodnutí vítá. "Maďarská vláda narušuje principy právního státu a omezuje občanské svobody vlastních obyvatel. Je lepší, když dostane včasné varování, než abychom pak všichni plakali nad rozlitou demokracií," uvedl. Kritizoval hlasování českých lidovců. "V českém parlamentu kritizují praktiky (premiéra) Andreje Babiše (ANO) a potom v Evropském parlamentu hájí svého stranického kolegu Viktora Orbána," dodal.

Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše návrh narazí na potřebu jednotného hlasování v Evropské radě. "Kritika tzv. orbánizace má věcný základ a evropská levice je k ní kritická," uvedl. Chtít pozastavit členská práva Maďarů v EU ale podle něj může být kontraproduktivní. "Je třeba využívat spíš diplomatické řešení," dodal. Také Zaorálek si je jist, že k zahájení řízení nedojde. "Na tom shoda nebude. Takže toto doporučení je spíš politickým prohlášením. O hodnotách bychom měli mluvit, ale nevidím teď smysl vyhrožovat si sankcemi. Evropa se nachází ve složité situaci a cesta ven nevede přes tresty a sankce," uvedl.

Tomio Okamura považuje doporučení za skandální, na Maďarsko podle něj směřuje, protože odmítá imigraci a globalistické plány Bruselu. Zcela skandální je také hlasování českých europoslanců, kteří hlasovali proti Maďarsku, uvedl Okamura. "Hlasování současných českých europoslanců je porušením jednoty V4 a je proti národním zájmům Česka," uvedl. Zástupci ANO podle něj hlasují v rozporu s názory premiéra a předsedy hnutí Andreje Babiše. "Což znamená, že mu nelze v zahraniční a evropské politice věřit, jelikož v Bruselu vždy skloní hlavu," uvedl Okamura.

Česko má v Evropském parlamentu 21 zástupců. Pro usnesení jich hlasovalo devět: Dita Charanzová, Martina Dlabajová (obě ANO), Petr Ježek, Pavel Telička (nestraníci zvoleni za ANO), Stanislav Polčák (STAN), Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina (všichni TOP 09) a Miroslav Poche (ČSSD), který je nominován na funkci ministra zahraničí. Proti byli všichni tři zástupci KDU-ČSL, všichni tři europoslanci KSČM, dvojice zástupců ODS, Jan Keller (ČSSD) a Jiří Payne (Svobodní). Zdržel se Pavel Poc, hlasování se nezúčastnila Olga Sehnalová (oba ČSSD).

Sankční řízení proti Budapešti by teoreticky mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou. Takový krok by totiž vyžadoval jednomyslnost členských států, ovšem Budapešť se může spolehnout na podporu Polska, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.