Jednání o nových pravidlech, díky kterým má Evropská unie získat možnost bojovat s dvojí kvalitou potravin, se komplikují. Eurokomisařka Věra Jourová přiznala, že dohadování o podobě směrnice je složitější, než si myslela.

"Dvojí kvalita produktů je opravdu oříšek. Nečekala jsem, že to bude narážet na tak silný odpor v rámci Evropské komise i u některých členských států," říká Jourová s tím, že je připravena na tvrdý lobbing především od zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Dánsko, které se bojí dopadů na své regionální potraviny.

Nová směrnice o nekalých obchodních praktikách má zakázat prodej potravin v různých evropských zemích pod stejnou značkou, ovšem s výrazně odlišným složením. Firmám, které to poruší, může hrozit sankce až do výše čtyř procent jejich ročního obratu, kterého dosáhly v každé z dotčených zemí.

Unijní státy dosud proti podobné praxi zasahovat nemohly. Pokud ale Evropská unie v příslušné směrnici dvojí kvalitu potravin skutečně označí za nekalou praktiku, budou moci národní úřady, jako je Česká obchodní inspekce, zahájit šetření výrobců či dovozců takového zboží.

S návrhem přišla na jaře Evropská komise. Nyní o podobě směrnice jednají v Evropském parlamentu a zástupci ministerstev v Radě EU. "Jednání zatím nejsou příliš jednoduchá," potvrzuje neshody Eduard Muřický, náměstek ministerstva průmyslu, které za Česko v Radě EU vyjednává. Zatímco Česko a další nové členské země EU si na problém dlouhodobě stěžují, ty západoevropské podle Muřického chtějí počkat, až dvojí kvalitu potravin prokáží nové testy provedené jednotnou metodikou.

Společnou metodiku představila Evropská komise letos v červnu a podíleli se na ní i zástupci výrobců potravin. Testování už nyní probíhá v osmi evropských zemích. "Čtyři jsou západoevropské a čtyři jsou z východu Evropy. Testovali jsme 65 produktů a u 50 procent z nich jsme objevili rozdíly. Teď z nich vezmeme 30 produktů a testování uděláme společně se státy, aby to nikdo nemohl zpochybnit," uvádí Jourová. Po Novém roce bude znát výsledky a s jednotlivými firmami zahájí jednání.

Další jednání ministrů průmyslu v Radě EU proběhnou v říjnu. Jourová doufá, že se do konce letošního roku dohodnou. "I přes potíže věřím, že legislativa bude schválena na jaře příštího roku," říká komisařka, pod kterou spadá mimo jiné ochrana spotřebitelů. Nová pravidla by tak mohla začít platit v lednu 2020.

Dvojí kvalita se zatím zkoumá jen u potravin. V budoucnu hodlá Jourová testovat třeba i drogistické zboží, jako jsou prací prášky, zubní pasty nebo mýdla. I ty se totiž v jednotlivých evropských státech liší. Například na Slovensku loni při vlastním srovnání zjistili, že na stejné množství prádla potřebují výrazně vyšší dávku pracího prášku Persil než v Rakousku. "U značky Ariel to ale dopadlo opačně a účinnost byla vyšší u slovenského výrobku," tvrdí Jozef Šesták z Výzkumného ústavu textilní chemie Chemitex.

Někteří výrobci upozorňují, že rozdílné složení některých produktů dělají proto, že si to spotřebitelé přejí. "Například u Nescafé máme deset receptur, protože třeba Itálie je čistě robustový trh, zatímco na severu Evropy mají radši kyselejší kávu arabica," vysvětluje rozdíly ve složení kávy ředitel potravinářské společnosti Nestlé Vratislav Janda.

Věra Jourová ujišťuje, že při zkoumání dvojí kvality potravin se bude postupovat případ od případu. Firmy ale budou muset dokázat, že rozdíl ve složení má své opodstatnění, například kvůli chuťovým preferencím místních zákazníků.

Související