V Praze se má v budoucnu stavět na více než desítce brownfieldů, tedy na územích, kde dříve byly průmyslové areály či nádraží. Na celkem 11 územích v součtu o rozloze 940 hektarů má v budoucnu žít až 154 000 lidí a vzniknout 212 000 pracovních příležitostí. Novinářům to ve středu řekla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice) a ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč.

Největší tzv. rozvojové území se nachází ve Vysočanech a naopak nejmenší na Zličíně. IPR již zpracoval analýzu území včetně podrobných údajů o nich a příští rok vytvoří metodiku, jak s územími nakládat.

"Brownfieldy jsou naprosto klíčové pro rozvoj Prahy. Následným krokem po vytvoření analýzy území bude na začátku října workshop, na který přizveme klíčové aktéry od úředníků ministerstva pro místní rozvoj po urbanisty, ekonomy a developery. Naši analýzu uzavřeme základními doporučeními, jakým způsobem k brownfieldům přistupovat," řekl Boháč. Řešení bývalých průmyslových areálů podle něj neznamená pouze změnit územní plán, ale návrhy IPR budou zahrnovat doporučení týkající se také ekonomicko-sociální roviny. "Každé území vyžaduje individuální postup, neexistuje univerzální řešení," řekl Boháč.

Problémem při zástavbě brownfieldů je, že stát v minulosti bez ohledu na město tato území rozprodal. Praze tak většina z nich nepatří a podle Boháče je město závislé na vůli investora. "Město musí čekat, zda a co investor chce, nebo nechce," řekl. Jako příklad uvedl nádraží Smíchov, kde se město s investorem dohodlo, naopak v případě nádraží Bubny se tak nestalo.

Největší počet obyvatel by měl v budoucnu bydlet na brownfieldech ve Vysočanech, a to 33 426 lidí. Rozloha území je 220 hektarů a jedná se zároveň o nejrozsáhlejší transformační území, které zahrnuje pozemky Nové Harfy, Tesly Hloubětín a Barvy Tebas. Pozemky patří celkem 31 vlastníkům, z toho 14 procent území patří hlavnímu městu. Kromě obyvatel, kteří tu budou žít, zde vzniknou pracovní místa pro více než 35 000 zaměstnanců.

Naopak nejmenší rozvojové území je na Zličíně, které má rozlohu 34 hektarů. Plánován je zde počet obyvatel ve výši 2032 obyvatel a 2826 pracujících.

Velký počet vlastníků podle Kolínské blokuje výstavbu na Bohdalci. Pozemky o velikosti 197 hektarů patří 31 vlastníkům. "Jedním z výstupů programu na IPR by měla být nějaká vzorová smlouva nebo manuál, jak se dobrat k dohodě vlastníků a následným pozemkovým úpravám," řekla. Nyní je pro Bohdalec hotova územní studie schválená zastupiteli Prahy 10 a město čeká na dohodu mezi investorem a městskou částí. "Je to území, které se možná podaří otevřít až se schválením nového územního plánu," řekla Kolínská. Nový plán má platit od roku 2023.

Nejblíže k výstavbě má území na Rohanském ostrově v Praze 8. Pokud bude do konce roku schválena městskou radou smlouva mezi Prahou a investorem, zažádá investor o posouzení v rámci řízení EIA, kdy je posuzován vliv stavby na životní prostředí, a územní rozhodnutí. Podle Kolínské by se brzy mohlo začít stavět i na části bývalého nákladového nádraží Žižkov.

Kromě zmíněných území je plánována výstavba ještě na dalších pozemcích. Mezi nimi je například okolí stanic metra C Roztyly a Háje, lokalita Na Hutích nebo okolí budoucích stanic metra D v Písnici či Krči.

Brownfieldy v Praze:

Lokalita Rozloha (v ha) Počet vlastníků pozemků Počet obyvatel Počet pracovních míst
Bohdalec 197 31 25 000 40 000
Vysočany (Hloubětín) 220 31 33 000 35 000
Smíchov 46 13 3364 8829
Bubny 110 23 23 000 39 000
Letňany 67 9 4000 4000
Rohanský ostrov/ Palmovka 69 31 15 000 23. 000
Jinonice 72 31 7000 11 000
Nákladové nádraží Žižkov 34 29 2000 3000
Zličín 34 29 2000 3000
Belárie (Modřany) 47 32 7000 6000
Ruzyně 39 14 5000 4000

Zdroj: Hlavní město Praha

Související