Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že v praxi postupně využije 600 elektronických náramků pro domácí vězně. V tuto chvíli dohlíží nový monitoring na zhruba padesátku odsouzených.

Na páteční tiskové konferenci to uvedl ministr Jan Kněžínek (za ANO). Dodal, že ministerstvo má po uzavření smlouvy s izraelským dodavatelem SuperCom opci na 2500 zařízení. Část z nich by mohla hlídat i vazebně stíhané, podle Kněžínka to však zřejmě připadá v úvahu jen u tzv. útěkových vazeb.

Lidí odsouzených k trestu domácího vězení je nyní 125. Probační a mediační služba spustila elektronický monitoring minulý týden, přičemž náramek zatím dostali na nohu například pachatelé maření výkonu úředního rozhodnutí nebo krádeží. Šéfka služby Andrea Matoušková ale upozornila, že ne pro každého domácího vězně je monitoring vhodný, a to například s ohledem na jeho zdravotní stav.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Kněžínek připomněl, že náramky měly původně stát dvě miliardy korun.

Ministerstvo nakonec za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatí 15,6 milionu korun a při plném využití opce nakonec 93 milionů. "Rozdíl v ceně je diametrální," poznamenal ministr.

Zařízení obsahuje vedle náramku také tzv. základnovou stanici, což je krabička, která se umisťuje v bydlišti odsouzeného. Součástí vybavení je také mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným.

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. Umí také kontrolovat, zda pachatel dodržuje soudem nařízený zákaz konzumace alkoholu. V případě porušení pravidel upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva.

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů prováděné probačními úředníky. Má tak přesvědčit soudce, že ukládání tohoto alternativního trestu je smysluplné a bezpečné.

Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese. Plnění podmínek bude od nynějška kontrolovat náramek. Pokud je pachatel nedodrží, soud mu může domácí vězení přeměnit na klasické odnětí svobody.

Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát 1200 korun denně, domácí vězení vyjde na 130 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený.

Výhodou alternativních trestů včetně domácího vězení je to, že odsouzení mohou pracovat, a tedy i platit daně či splácet škodu obětem trestné činnosti. Domácí vězeň také zůstává se svou rodinou, takže se nepřetrhají sociální vazby a může pečovat o děti.

Zavedení náramků vítá nezisková organizace Rubikon Centrum, která pomáhá se začleněním do společnosti lidem s trestní minulostí. V páteční tiskové zprávě uvedla, že dosavadní systém kontrol domácích vězňů byl neefektivní, neúměrně zatěžoval probační úředníky a dával prostor k obcházení trestu. Poukázala také na to, že v přeplněných věznicích jsou i lidé, u nichž by bylo vhodnější, aby si trest odpykávali venku, například neplatiči alimentů. "Pobyt ve vězení totiž možnosti splácet výživné rozhodně nezvyšuje," podotkla Lenka Ouředníčková z Rubikonu.