Pieter Brueghel st., 2. 10. 2018 − 13. 1. 2019

První skutečně velkou monografickou výstavu zřejmě nejznámějšího a díky jeho inovativním přístupům v oblasti krajinomalby i jednoho z nejdůležitějších malířů nizozemsko-vlámské oblasti 16. století připravilo na podzimní sezonu Kunsthistorisches Museum ve Vídni.

Není náhodou, že se výstava k připomenutí 450. výročí úmrtí tohoto umělce (1569) koná právě zde. Muzeum vlastní největší soubor Brueghelových maleb na světě, celkem 12 desek, které pocházejí z habsburských sbírek včetně té Rudolfa II. Místní exponáty, jak malby, tak grafiky, doplní řada zápůjček z veřejných institucí i privátních sbírek po celém světě. Celosvětově je do dnešních dnů zachováno jen něco málo přes 40 Brueghelových maleb a pouze kolem 60 grafik.

Claude Monet, 21. 9. 2018 − 6. 1. 2019

Ve Vídni si nenechte ujít ani výstavu nejznámějšího impresionisty, autora, jehož obraz Imprese dal celému směru jméno, Clauda Moneta. Ta se bude od 21. září konat v Albertině a mezi stovkou vystavených maleb se představí díla z více než 40 různých sbírek po celém světě, například pařížského Musée d'Orsay, bostonského Museum of Fine Arts nebo Národní galerie v Londýně. Výstava je pojata jako průřez malířovým dílem od realistických prací předimpresionistického období až do posledních maleb vzniklých v Monetově proslulé zahradě v Giverny, které již předznamenávají malířský expresionismus a abstrakci. Celou výstavou se bude prolínat motiv vody, živlu, který hraje v Monetově díle zásadní roli.

František Kupka, 7. 9. 2018 − 20. 1. 2019

Velká souborná výstava prací Františka Kupky je nejvýraznějším podzimním výstavním počinem Národní galerie. Jednoho z vůbec nejdůležitějších umělců v dějinách umění 20. století představí expozice ve Valdštejnské jízdárně, pořádaná ve spolupráci s Reunion des musées nationaux Grand Palais v Paříži (tam výstava probíhala do července) a helsinským Ateneum Art Museem v jednotlivých chronologicky rozčleněných oddílech. Pokrývá všechna období umělcovy tvorby od symbolismu až po geometrickou abstrakci. Výstava je doplněna o dobové dokumenty, tiskoviny a další materiály.

Keltové, 25. 5. 2018 − 24. 2. 2019

Národní muzeum společně s Archeologickým ústavem AV ČR uspořádalo rozsáhlou výstavu o životě a materiální i duchovní kultuře keltských kmenů žijících na našem území. V Nové budově Národního muzea na návštěvníky čeká nejen velké množství exponátů, z nichž nejznámější je nepochybně originál kamenné hlavy Kelta ze Mšeckých Žehrovic, ale budou moci pomocí rekonstrukcí nahlédnout hlouběji a názorněji do obydlí té doby nebo řemeslné výroby. Pomocí virtuálních 3D modelů se seznámí například s podobou a obrovskou rozlohou českých oppid, přímo v expozici pak je postaven dřevěný dům nebo hrnčířská pec. Nebudou chybět ani zlaté mince, šperky a zbraně pocházející z archeologických výzkumů. Laténskou kulturu na našem území výstava představuje v celoevropském kontextu vývoje a událostí mladší doby železné.

Anna Hulačová, 23. 11. 2018 − 24. 2. 2019

Sochařka, která byla v roce 2016 oceněna jako dosud vůbec nejmladší tvůrkyně v historii soutěže titulem Osobnost roku za nejvýznamnější umělecký počin. Stalo se tak na základě její prezentace ve finále Ceny Jindřicha Chalupeckého a zároveň několika menších výstav. Ve své tvorbě kombinuje tradiční i nové materiály (dřevo, keramiku, beton, sádru, digitální tisk, včelí plástve). Anna Hulačová je absolventkou Akademie výtvarného umění v Praze, kde studovala v ateliéru Socha I u Jaroslava Róny a později v Ateliéru monumentální tvorby Jiřího Příhody. Pražská galerie Hunt Kastner s úspěchem prezentovala její tvorbu na veletrhu Art Basel ve švýcarské Basileji, v minulém roce vystavovala také v galerii Meyer Riegger v Berlíně. Expozice, kterou připravuje Galerie hlavního města Prahy, představí sochařčinu nejnovější tvorbu.

František Kupka: Člověk a země, 10. 6. 2018 − 7. 10. 2018

Především jako vynikajícího ilustrátora představuje Františka Kupku Alšova jihočeská galerie. Jeho vůbec nejrozsáhlejší cyklus ilustrací k šestisvazkové encyklopedii L'Homme et la Terre francouzského geografa a teoretika anarchismu Eliséa Recluse, kritickému shrnutí dějin lidstva od jeho počátků, vznikal mezi lety 1904 a 1909 přímo na objednávku autora. Jelikož si byli Recluse a Kupka názorově blízcí, dokázal malíř ilustracím vtisknout žádaný satirický a ironický nádech, doplnit je o řadu jinotajů a vytvořit Reclusovu dílu zcela nekonvenční obrazový doprovod. Vystavený soubor je výjimečný nejen svou uceleností a rozsahem, ale též tím, že v detailech již předjímá Kupkovu následující abstraktní tvorbu. Celkem 106 černobílých tušových kreseb a maleb různých formátů je možné do konce prvního říjnového týdne obdivovat v zámecké jízdárně na zámku v Hluboké nad Vltavou.

Jan Smetana a jeho škola / Jan Smetana − práce na papíře, 17. 6. 2018 − 7. 10. 2018 / 27. 5. 2018 − 28. 10. 2018

Do sedmého října bude možné v kutnohorské jezuitské koleji zhlédnout retrospektivní výstavu Jana Smetany, jednoho z představitelů známého válečného uměleckého sdružení Skupina 42, jejíž představitelé ve svých dílech zpracovávali především technicistní, předměstskou a industriální tematiku. Výstava je o to cennější, že Smetanovy realizace po rozpadu Skupiny 42 jsou k vidění velmi zřídka. Expozice, která připomíná sté výročí narození autora a zároveň 20 let od jeho úmrtí, je poskládána z rodinné pozůstalosti a také mnoha zápůjček. Jan Smetana působil téměř dvacet let (1967−1985) jako pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze, proto jsou v rámci výstavy představeni i někteří z jeho žáků. O tři týdny déle pak v Galerii Středočeského kraje potrvá ještě výstava Smetanových prací na papíře.

Josef Koudelka: Invaze 68 & archivní záběry Jana Němce, 22. 8. 2018 − 6. 1. 2019

Jednou z výstav, které Národní galerie věnovala padesátému výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, jsou záběry Josefa Koudelky ze srpnových událostí 1968, které ve své době díky Anně Fárové a agentuře Magnum Photos obletěly pod anonymními iniciálami P. P. (Prague Photographer) svět a přispěly k pozdějšímu světovému věhlasu tohoto českého fotografa. Jeho reportážní snímky z pražských ulic se na výstavě spojují s autentickými záběry režiséra Jana Němce, podobně jako Koudelka po událostech roku 1968 dlouhodobě žijícího v zahraničním exilu. Výstava ve Veletržním paláci vychází ze stejnojmenné knihy, která vyšla v mnoha jazykových mutacích.

Slovanská epopej, 19. 7. 2018 − 13. 1. 2019

Kdo ještě neviděl Slovanskou epopej nebo si chce zážitek z těchto velkoformátových pláten Alfonse Muchy zopakovat, může se až do ledna vydat do Obecního domu, v jehož prostorách připravila Galerie hlavního města Prahy výstavu jedenácti děl menších rozměrů tohoto cyklu tak, aby je tamní sály mohly kapacitně pojmout. Zajímavostí expozice je, že si návštěvníci mohou prohlédnout i rubovou stranu obrazů, a prozkoumat tak technické provedení maleb a také způsob jejich napnutí na kovové rámy. Jsou to obrazy, které vznikly v době první světové války a po ní, kdy se Mucha zmenšením formátu přizpůsoboval omezeným dodávkám plátna z Belgie.

Výstava v Obecním domě, kam svou dobou vzniku, stylovou příslušností i Muchovým podílem na výzdobě této budovy autorova plátna zcela zapadají, se symbolicky připojuje k oslavám stého výročí vzniku samostatného státu, který z inspirace slovanskými dějinami vzešel.

Cesta k Vysoké hře: Josef Šíma, 26. 10. 2018 − 24. 2. 2019

Výstava, která bude otevřena na konci října v Místodržitelském paláci v Brně, zmapuje málo známé rané dílo Josefa Šímy z jeho pařížských začátků na počátku 20. let, kdy se ve francouzské metropoli natrvalo usazuje, a jeho zásadní působení v pařížské skupině Vysoká hra (Le Grand Jeu). Z druhé strany bude období ohraničeno polovinou 30. let. Expozice chce také připomenout roli výtvarníků v budování mezinárodních kontaktů české avantgardy těsně po vzniku samostatné republiky. Šímova zásluha byla na tomto poli díky jeho angažovanosti v uměleckých kruzích a skupinách velmi výrazná. Výsledkem jeho "kulturní diplomacie" byly velmi živé kontakty československých umělců s progresivním francouzským prostředím. Moravská galerie akcentováním tohoto tématu oslaví letošní státotvorné jubileum.

Indiáni, do 15. 2. (28. 4.) 2019

V Náprstkově muzeu byla výrazně prodloužena výstava Indiáni, která ve dvou podlažích prezentuje velké množství exponátů ze svých bohatých sbírek. Předměty nashromáždili v obou Amerikách čeští cestovatelé počínaje samotným Vojtou Náprstkem. Jím získané artefakty u severoamerických Dakotů, přírůstky Alberta Vojtěcha Friče z jihoamerických dobrodružných výprav na počátku 20. století, ale i dalších badatelů v celém jeho průběhu, nebývají obvykle k vidění. Doplněny jsou o autentické filmové i zvukové záznamy z různých období, které zachycují slavnosti nebo každodenní život indiánských kmenů. Pro děti jsou připravené úkoly od indiánských dětí Winony a Amarua. Expozici věnovanou severoamerickým indiánům můžete navštívit do poloviny února, část, která prezentuje Jižní Ameriku, až do závěru dubna.

Designblok, 25.−29. 10. 2018

Ústředním tématem jubilejní dvacáté přehlídky současného umění a designu Designblok je − s ohledem na vlastní kulaté výročí i sté výročí státotvorné − oslava. Zhlédnete nepřebernou řadu nových výrobků, návrhů a prototypů designových studií, módních ateliérů, uměleckých sklářů, šperkařů, nábytkových firem, uměleckých škol či samostatných výtvarných umělců. Nebudou chybět ani zahraniční hosté, tentokrát například představitel španělského experimentálního designu Jorge Penadés nebo jeho krajan, všestranný interiérový návrhář Jaime Hayon. I když Designblok nenavštívíte přímo na Výstavišti nebo v Colloredo-Mansfeldském paláci GHMP, můžete narazit na jeho programy na mnoha místech v Praze.

Miró, 3. 10. 2018 − 4. 2. 2019

Po 44 letech se do pařížského Grand Palais vrací rozsáhlá retrospektiva Joana Miróa, proslulého španělského umělce, příslušníka vážené katalánské rodiny z Barcelony. Ta bude čítat téměř 150 děl a její výpůjčky pocházejí z nejprestižnějších sbírek ze Španělska, USA, Velké Británie, Francie, Rakouska, Německa a dalších zemí. Výstava je rozdělena do šestnácti okruhů, které mapují autorovo dílo chronologicky (katalánská šelma 1915−1917, kubismus 1916−1919, surrealismus 1925−1927, poválečná léta…) a tematicky (malby na masonitu, keramika, socha). Kurátorem výstavy je Jean-Louis Prat, s umělcem osobně spřízněný, který již připravil několik Miróových výstav (poslední ve vídeňské Albertině v roce 2012).

Kateřina Šedá: UNES-CO, 26. 5. − 25. 11. 2018

Tématem letošního Benátského bienále je free space. Českou zástupkyní se tentokrát stala Kateřina Šedá s prezentací průběhu a výsledků svého dlouhodobého projektu UNES-CO. Problematiku masového turismu v městských rezervacích UNESCO a jeho vlivu na tato lidská sídla zkoumá a dokumentuje na příkladu Českého Krumlova, kde shledává podobnost s osudem italských Benátek a mnoha dalších měst, jejichž centra se kvůli obrovskému přílivu turistů vylidňují. Umělkyně přišla s nápadem fiktivní firmy UNES-CO, jejímž úkolem je vrátit do měst obyčejný život. V Českém Krumlově platila a dokumentovala od května do konce srpna 2018 několik rodin, které se ve městě na určený čas usadily a provozovaly veškeré obyčejné denní aktivity. Sledovala dojmy, postřehy a reakce jak samotných aktérů, tak místních obyvatel a návštěvníků města z řad domácích i cizinců. Projektem se snaží nalézt možnosti řešení tohoto (minimálně) celoevropského problému.