Ani téměř 25 let po smrti nejznámějšího narkobarona Pabla Escobara se Kolumbii nedaří zasadit rozhodující ránu drogovým kartelům a pěstitelům koky. Právě naopak. Rozloha plantáží v zemi byla loni vůbec největší v historii. Koka, z níž se vyrábí kokain, rostla na 171 tisících hektarech, což je téměř o pětinu víc než o rok dříve. Zpráva OSN uvádí i to, že produkce kolumbijského kokainu stoupla meziročně o 31 procent na téměř 1400 tisíc tun.
V otevřené válce vedené proti narkobaronům kolumbijskými úřady s podporou USA znamená tak vysoký nárůst problém pro kolumbijského prezidenta Ivána Duqua. Ve funkci je teprve od srpna, když předtím v kampani sliboval, že proti kartelům půjde tvrději než jeho předchůdci. Žádá to od něj i americký prezident Donald Trump, v jehož zemi velká část kolumbijského kokainu končí. Trump už pohrozil, že přestane Bogotu považovat za předního partnera ve válce proti drogám.
"V příštích čtyřech letech chceme zničit více než 70 procent plantáží koky," řekl Duque. Není ale jasné, jak bude postupovat. Kokové plantáže kolumbijské úřady většinou ničily rozprašováním jedovatých látek z vrtulníků či letadel. Média zmiňují, že možná začnou znovu používat glyfosát, látku, kterou před třemi lety prohlásila Světová zdravotnická organizace za karcinogenní. Duque navíc údajně zvažuje, že s rozprašováním pomohou drony.
Za nárůstem produkce kokainu stojí i mírová dohoda s levicovými rebely z guerilly Farc, jež ukončila dlouhou občanskou válku. Rebelové se do drogového obchodu zapojovali a zisky z kokainu používali ke svému fungování. Na jejich místo se teď tlačí drogové kartely.
Koku pro narkobarony pěstují chudí zemědělci, často v pohraničních oblastech. Dostanou za ni víc peněz než za běžné plodiny. Vláda se je pokouší přesvědčit, aby se koky vzdali. Výměnou třeba za pěstování kakaovníků nebo kávovníků jim začala nabízet finanční a technickou podporu.
