Sněmovna by neměla vydat k trestnímu stíhání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka (KSČM). Plénu to v úterý doporučil mandátový a imunitní výbor, řekl novinářům jeho předseda Stanislav Grospič (KSČM). Policie chce Ondráčka stíhat kvůli výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalovi Horáčkovi.
Nedoporučující usnesení výboru podpořili podle jeho člena za piráty Jakuba Michálka poslanci za hnutí ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM a také Marek Benda z ODS. Sněmovní plénum rozhodne o Ondráčkově vydání na schůzi, která začne koncem října.
"Hlasoval jsem, aby Poslanecká sněmovna nevyslovila souhlas se stíháním. Urážky mezi veřejně činnými osobami jsou věc, která se má vždy řešit až po skončení mandátu a nikoli v jeho průběhu," vysvětlil Benda své rozhodnutí. "Kdybychom vyslovili souhlas, dosáhli bychom opačného efektu a za chvilku bychom měli stíhanou třetinu sněmovny," dodal poslanec ODS.
Grospič poukázal na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. "Pan Horáček byl v té době exponovanou osobou, kandidátem, který vstoupil do politiky," uvedl. Mezi většinou členů výboru převládl podle něho názor, že Horáček měl záležitost řešit civilní žalobou.
"Myslím si, že lidé už mají plné zuby lží v politice a toho, jak se navzájem politici obviňují. V tomto případě to bylo pravděpodobně nepravdivě," soudí naopak Michálek.
Pro vydání hlasoval také Marek Výborný (KDU-ČSL), protože z jeho pohledu se na Ondráčkův skutek imunita nevztahuje. "Jsem přesvědčený, že imunita v případě projevů ústavních činitelů by skutečně měla být úzce vázaná na projevy pronesené na půdě Poslanecké sněmovny bez ohledu na to, jestli je to na plénu na nebo na výborech. V tomto případě se jednalo o rozhovor pro média, který nesouvisel s Poslaneckou sněmovnou," argumentoval lidovec.
Podle Výborného podobná rozhodnutí dávají společnosti signál, že existují dva druhy občanů a ti privilegovaní si mohou dovolit víc. "Tímto naším doporučením říkáme, že v Česku existují dvě kategorie lidí - poslanci a senátoři a ten zbytek. A to nepovažuji za šťastné, protože v těchto případech by pro ně neměla platit jiná pravidla," dodal.
Horáček podal na Ondráčka trestní oznámení začátkem letošního roku kvůli tomu, že ho na konci loňského roku nařkl v médiích ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB). Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel. Policie sice později vyšetřování odložila, státní zastupitelství jí však případ vrátilo.
Členové výboru v úterý vyslechli stanoviska vyšetřovatele, státního zástupce i Ondráčka. Jejich slyšení nebyla dlouhá, trvala pokaždé zhruba 20 minut. Nikdo z nich slyšení před novináři nekomentoval. Ondráček se podle Grospiče vyjadřoval tak, jak uznal za vhodné v souvislosti se svou obhajobou, pokud by ho Sněmovna k stíhání vydala. Reagoval prý ale na každý dotaz.
Podle místopředsedy výboru Petra Gazdíka (STAN) Ondráček řekl, že se chce obhájit, přestože o vydání nežádá. "Říkal několikrát, že se těší a chce se obhájit před soudem a myslí si, že tuto při vyhraje u soudu," uvedl Gazdík. Gazdík také podotkl, že by byl rád, pokud by Sněmovna doporučení výboru nerespektovala. "To zásadní, co jsem se dozvěděl na jednání výboru, je, že státní zástupce skutečně měří všem stejně. On nám uvedl několik příkladů v jeho obvodu, kdy se podobné věci vzájemných urážek staly a kdy ti lidé pro trestný čin pomluvy byli skutečně odsouzeni," dodal.
Pokud Sněmovna doporučení výboru vyslyší, policisté by mohli Ondráčka případně stíhat až po skončení jeho mandátu zákonodárce.
