Ústecká firma Adler International dodávající reklamní textil už před lety otevřela plně automatizovaný sklad. Jedním z důvodů bylo i to, že skladníci mohou denně zvedat omezené počty kilogramů, ale stroje žádná omezení nemají. Když ale shánějí absolventy na jiné pozice, potýkají se s několika nesnázemi. Kromě stále opakovaného nedostatku praxe jsou to nereálné představy o výši platu a nedostatečná znalost cizích jazyků. Testem, který ověřuje pouze základy angličtiny, neprojde 30 až 40 procent uchazečů.

Stejně jako většina firem Adler špatně shání zkušené IT odborníky na plný úvazek. "Odcházejí do Prahy, za lepším," vysvětloval zástupce firmy Tomáš Holub v debatě "Pomůže nám vzdělávání obstát v konkurenci?", kterou pořádal Aspen Institute v Ústí nad Labem ve spolupráci s Inovačním centrem Ústeckého kraje a Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem.

Adler jako společnost specializující se na reklamní textil ale potřebuje také absolventy textilních průmyslovek. Například té v Liberci, která je velmi prestižní. Studenty se jim ale lákat nedaří. "Raději jdou do Prahy, a to proto, že atraktivita ústeckého regionu je velmi nízká," řekl Holub. Pokud nebude Ústí kulturnější, společenštější město, tak v něm lidé budou mít pouze práci a potom podle něj odejdou.

V analýze sdružení Místo pro život zvolili obyvatelé Ústecko nejhorším krajem pro život. Necítí se v něm bezpečně, stěžují si na zničené životní prostředí, špatnou dostupnost zdravotní péče i úroveň zdejšího vzdělávání. Problémy, které v současné době řeší české školství jako celek, jsou v malém kraji na severu Čech koncentrované a jsou mnohem více vidět.

"V poslední době se v Ústeckém kraji investuje, rekultivuje se, ať je to tu hezké. Ale lidi nezměníme. Jediný, kdo je může změnit, jsou školy," podotkl Holub. Podle něj by nebylo špatné pobízet kvalitní pracovníky příplatky či byty, aby v kraji zůstávali a vydělávali. Na daních by se to pak regionu vrátilo.

OECD loni prohlásila Česko za zemi nejvíce ohroženou automatizací výroby. Hospodářská struktura Ústeckého kraje odpovídá struktuře 50. let založené na těžkém průmyslu. "Česko je v této oblasti velmi závislé na Německu, pokud nebude potřebovat naše dělníky, máme velký problém. Nám už neujíždí vlak, ale hyperloop," upozornil odborník na vzdělávání Bob Kartous ze společnosti EDUin. Nejhůře na tom budou nekvalifikované profese, jako třeba právě skladníci. Jak se s tím vypořádat? Nejlépe už ve školách vzděláním, které žáky připraví na to, že se budou muset během života několikrát učit nové věci a třeba i úplně změnit profesi.

K tomu, aby se školy začaly více soustřeďovat na výuku s digitálními technologiemi, zaměřenou spíše na dovednost učení se novým věcem než na memorování faktů, jim chybí často kromě peněz, času a odhodlání také motivace žáků. Na Ústecku je v mnoha případech problém, aby děti vůbec chodily do školy a dokončily ji. Rodičům je to často jedno nebo jim záleží především na tom, aby jejich děti měly práci.

Nepotřebuji pomůcky za tisíce, pro začátek stačí odhodlání

Přestože investice do vzdělávání jsou v Česku velmi nízké a jak se shodli všichni diskutéři, bez nich se systémově nic nezmění, začít lze i s málem.

Ekonom ze Stanfordovy univerzity zabývající se vzděláváním Eric Hanushek tvrdí, že jediným rozhodujícím faktorem ve vzdělávání je učitel - jinými slovy nic jiného nemá na výslednou podobu vzdělání dítěte takový vliv jako to, jestli je pedagog motivovaný a jak k dětem přistupuje.

Učitelka Hana Kořenská ze Základní školy Elišky Krásnohorské v Ústí nad Labem je důkazem, že ke zlepšení nejsou potřeba žádné obří investice a drastické změny výuky. "Nepřišla jsem za ředitelem s tím, že teď potřebuji učebnice a pomůcky za statisíce. Jen jsem na začátek hodiny zařadila aktivizační cvičení a k žákům jsem začala přistupovat trochu jinak. Někdy stačí málo," uvedla Kořenská.

Její žáci v hodinách cvičí, zpívají, skládají hudbu, často zkoušejí nové aktivity. Kořenská věří, že tak lépe rozvine všechny žáky v dovednostech, jako je kreativita, umění se rozhodovat a zvykat si na nové situace. Navíc děti tak výuka víc baví, jsou motivovanější a víc se toho naučí. "Snažím se, aby děti měly pozitivní vzory, motivaci a zůstávaly v našem kraji," vysvětlovala Kořenská.

Stále hledá cesty, jak učit efektivněji a zábavněji. Neváhá objíždět školení a zkoušet nové metody. Vedení školy ji v tom podporuje.

Své požadavky by měl ale podle ní změnit také stát. Není možné, aby školy učily moderně a žáky pak čekaly přijímací zkoušky či maturity připravované podle starých pravidel. "Všichni známe příběhy dětí, které ve škole nesnášely matematiku nebo fyziku, neprošly přijímacími testy na vyšší stupeň škol a dnes jsou úspěšnější než žáci, kteří udělali test bez problému," připomněla Kořenská.

Úplný záznam debaty o vzdělávání z Ústí nad Labem. 

Související