Před osmdesáti lety podepsali zástupci Velké Británie, Francie, Německa a Itálie dohodu, která rozhodla o osudu československého pohraničí obývaného Němci. Evropské mocnosti Sudety podstoupily Německu, aniž by zástupce Československa, kteří byli v Mnichově přítomní, k samotnému jednání přizvali. Jakou roli dnes hraje Mnichovská dohoda, pro niž se u nás vžilo označení "o nás, bez nás", v kolektivním vnímaní Čechů a Němců? "V příčinné souvislosti s kapitulací před nacisty se jeví kapitulace před komunisty v roce 1948 i před jejich normalizačním režimem v roce 1968 - Mnichov tak vrhá na českou společnost mentální stín téměř až do konce 20. století, podle některých až dodnes," říká v rozhovoru český historik Josef Kučera. Německý pohled vysvětluje historik Jürgen Zarusky: "Takzvaná Sudetská krize hraje roli v dějinách německého odporu proti Hitlerovi." 

HN: Působí ještě dnes Mnichovská dohoda na sebevnímání Čechů? Jakou roli hraje v naší kolektivní paměti?

Josef Kučera: Stále ještě velkou. A jistě za tuto okolnost vděčí i skutečnosti, že stovky bunkrů a pevností někdejšího obranného pásma, často udržovaných prací nadšenců, představují mnohočetné a tím ojedinělé místo vzpomínání na tuto historickou událost, místo, které i málo pozorný poutník českou krajinou nemůže minout bez povšimnutí.

Ale teď vážně. Mnichov je důležitým mezníkem světových dějin. Na konci září 1938 se na Československo a rozhodnutí jeho politických lídrů upírala pozornost určitě celé Evropy a do jisté míry i celého světa. Mnichovské dny jsou současně klíčovým vnitropolitickým mezníkem. Tehdy končí éra meziválečné liberální demokracie a nastupuje období vlády nedemokratických režimů v českých zemích, charakterizovaných mimo jiné dominancí cizí moci či přímo okupací.

Pro část české společnosti toto období nekončí rokem 1945. V příčinné souvislosti s kapitulací před nacisty se jeví kapitulace před komunisty v roce 1948 i před jejich normalizačním režimem v roce 1968 - Mnichov tak vrhá na českou společnost mentální stín téměř až do konce 20. století, podle některých až dodnes.

Druhým momentem je motiv ponechání na holičkách či přímo zrady ze strany tehdejších spojenců či vůbec světa, ke kterému se československá společnost chtěla hlásit, ze strany evropského Západu. V tomto pocitu si od té doby svým způsobem libujeme - motiv našeho vydání na pospas je obsažen i v tzv. jaltském mýtu a s určitou jeho obdobou se setkáváme i v roce 1968.

A konečně Mnichov je i synonymem vlastního selhání, jakkoliv se v této souvislosti méně bavíme o schopnosti české společnosti vybudovat a dlouhodobě udržet stabilní stát, ale o tom, zda jsme jej měli bránit se zbraní v ruce, či nikoliv.

HN: Jak je tomu u Němců?

Jürgen Zarusky: Mnichov figuruje ve všeobecném povědomí tady v Německu jako jeden z předstupňů druhé světové války. V širším smyslu pak také jako symbol varující před jakoukoliv formou appeasementu (politika ustupování agresorovi, pozn. red.).

HN: A jakou podobu na sebe Mnichov bere v německé kolektivní paměti?

Jürgen Zarusky: Takzvaná Sudetská krize (spor o území Sudet mezi Německem a Československem) hraje roli v dějinách německého odporu proti Hitlerovi. Vysocí vojenští a státní představitelé se tehdy báli, že Francie a Velká Británie zaútočí. Že Hitler povede Německo do války, kterou prohraje.

Náčelník generálního štábu Ludwick Beck, později jedna z vůdčích postav nepovedeného puče proti Hitlerovi v červenci 1944, chtěl dokonce vyzvat generalitu k něčemu jako stávce, a tím Hitlera donutit změnit plány. To se ale nepovedlo a Beck odstoupil. Existovala také skupina odporu kolem důstojníka rozvědky Hanse Ostera, která to po Mnichovské dohodě vzdala.

Nemyslím si ale, že Neville Chamberlain (britský premiér, jeden ze signatářů a podporovatelů Mnichovské dohody, pozn. red.) tím Hitlera zachránil, nebo tak něco. Plány na převrat měly v roce 1938 stejně dost malé šance na úspěch.

Ale celkově jsou tyto aspekty mnohem silněji zastoupené v německém povědomí, než jak jsou následky Mnichova vnímané u Čechů, Židů a odpůrců Hitlera v postoupených pohraničních územích.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Dají se z Mnichovské dohody a okolností, které ji doprovázely, ještě vyvozovat nějaká ponaučení pro dnešní dobu?
  • Byla chyba, že se Československo nebránilo? Bylo to v kontextu tehdejší doby překvapivé?
  • Jak se žilo Němcům v předmnichovském Československu?
  • Zkoumá se toto období ještě?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se