Budovu arménského parlamentu obléhá dav stoupenců současného premiéra Nikola Pašinjana, který požaduje předčasné volby. Důvodem protestů bylo rozhodnutí parlamentu, které značně komplikuje proces jeho rozpuštění. Pokračuje tak konfrontace mezi Pašinjanem, který k moci přišel na vlně protestních demonstrací, a parlamentem, který zůstal stejný jako za předchozího prezidenta Serže Sarkisjana. Právě rozhodnutí tohoto veterána arménské politiky přesunout se po dvou mandátech do premiérského křesla a změnit ústavou zemi z poloprezidentské na parlamentní republiku vyvolalo mohutné demonstrace. Pod tlakem davu parlament zvolil premiérem bývalého novináře a organizátora protestů Pašinjana. Jenže sami poslanci hodlali ve svých křeslech zůstat. Místní volby v Jerevanu, které drtivě vyhrál Pašinjanův spojenec Ajk Maruťjan, ukázaly, že starým stranám spadla podpora až na úroveň jednociferných hodnot. Proto Nikol Pašinjan a jeho lidé tvrdí, že stávající parlament ztratil legitimitu a měly by se konat předčasné volby. Poslanci argumentují, že byli zvoleni v řádných volbách a ústupky demonstrantům by byly porušením ústavy. Jak podotýká jeden český diplomat, s trochou nadsázky to je, jako kdyby se komunistický parlament, který koncem roku 1989 jednomyslně zvolil prezidentem Václava Havla, náhle o pár týdnů později vzbouřil a tvrdil, že předčasné volby kvůli nějaké sametové revoluci byly neústavní. Jako každá historická analogie i tato kulhá, vystihuje ale problém všech revolucí, které se snaží zůstat v mezích zákona.