Andrej Babiš nepůsobil při hodnocení komunálních voleb právě nejšťastnějším dojmem. Není divu. Je to soutěživý typ a poprvé od roku 2013 něco prohrál. Hnutí ANO nejenže ztratilo Prahu, ale skončilo v ní až na pátém místě. Což je docela rána, i vzhledem k tomu, že Babiš před volbami vyhlašoval, že Praha je klíčová, a přizpůsobil tomu i rozpočet kampaně, za kterou v ní utratil 50 milionů − více než všechny ostatní strany dohromady. Zrcadlově se pak raduje opozice, která jako by ve výsledcích v Praze zahlédla světlo na konci tunelu. Jeví se jí to tak, že Babišova "politika koblih" narazila na své limity.

Něco na tom může být, jenže viděno z odstupu je opoziční optimismus přece jen přehnaný. Praha má jistě velký symbolický význam, ale celkově komunální volby žádný zásadní otřes v české politice nepřinesou. Interpretace, které věští, že mohou být začátkem Babišova konce nebo že by alespoň mohly otřást vládou, jsou spíše výrazem platnosti rčení "přání otcem myšlenky" než racionálními analýzami. Když se totiž podíváme na situaci s chladnou hlavou a s odstupem, uvidíme úplně jiný obrázek než navrčeného Babiše a usměvavé opozičníky. ANO vyhrálo ve všech krajských městech s výjimkou Prahy a Liberce. Na procenta je zdaleka nejúspěšnější celostátní stranou. Celkově bude mít více zastupitelů než před čtyřmi lety (1676 oproti 1466).

Naprosto impozantní je pak vítězství v Ostravě, kde ANO získalo, mimo jiné díky populárnímu primátoru Tomáši Macurovi, 33 procent hlasů. Právě tamní výsledek mimochodem ukazuje, odkud nyní Babišovo hnutí čerpá svou sílu. Ještě v roce 2010 v Ostravě vyhrála ČSSD se 33 procenty. Dnes s bídou přelezla pětiprocentní hranici pro vstup do zastupitelstva. Původní sociálnědemokratičtí voliči jsou nyní "u Babiše" a nemají důvod se někam hýbat. Praha, kde se Babišovi v komunálních volbách nedařilo, je sociodemograficky vzato stát ve státě a chování voličů tomu odpovídá. Celostátní podpora ANO je (a v nejbližší době bude) naprosto stabilní.

Pokud jde o možnost, že výsledky voleb ohrozí Babišovu vládu, tak ta se také pohybuje spíše v oblasti teorie. Je sice pravda, že strany, které vládu drží − ČSSD a KSČM −, se propadly nejníže, kde historicky byly, a to právě "zásluhou" Andreje Babiše, jenž populistickou politikou přetahuje levicové voliče. Ale že by se sociální demokraté nebo komunisté odhodlali k odchodu do opozice a kývli na vyvolání nedůvěry vládě? To těžko. Benefity plynoucí ze (spolu)vládnutí budou silnějším motivačním faktorem.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Co se bude dít uvnitř ČSSD? Bude se ODS dál profilovat liberálně, nebo autoritářsky? Předvedou piráti, že kromě kritiky dokážou také konstruktivně vládnout?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se