Meziroční růst spotřebitelských cen v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Oproti loňskému září zdražilo hlavně bydlení, dále pak potraviny a nápoje. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali zrychlení inflace na 2,6 procenta. 

Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,3 procenta, což byl podle statistiků největší meziměsíční pokles cen od listopadu 2015. "Jako každoročně byly v září oproti srpnu nižší hlavně ceny dovolených s komplexními službami díky končící letní sezoně. V souvislosti s nově zavedenými celostátními slevami v autobusové a železniční dopravě se též snížily ceny dopravních služeb," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Za meziročním zmírněním inflace stálo především nižší tempo růstu cen dovolených. V září meziročně vzrostly o 1,9 procenta, v srpnu přitom stouply o 13,6 procenta. Nižší byl i růst cen pohonných hmot, ceny dopravních služeb pak přešly ze srpnového růstu o jedno procento v pokles o 7,2 procenta v září. Ceny za potraviny naopak růst zrychlily, vliv na to měla hlavně dražší zelenina. Připlatit si spotřebitelé museli i za jogurty, mléko, vejce, ovoce nebo alkoholické nápoje.

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly opět největší vliv ceny bydlení. Ceny nájemného stouply o 3,5 procenta, vodného o 1,8 procenta, stočného o 1,3 procenta, elektřiny o 5,6 procenta a tuhých paliv o 4,9 procenta.

Naopak na meziroční snižování cenové hladiny v září nadále působil pokles cen oděvů nebo telefonních a faxových služeb.

Na začátku roku inflace zrychlí

Nižší růst spotřebitelských cen v září je pouze dočasný a bude zřejmě ještě pokračovat i v říjnu a v listopadu. Inflace ovšem neklesne pod dvě procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle nich počátkem příštího roku inflace stoupne až ke třem procentům, a to kvůli očekávanému růstu cen elektřiny a plynu.

Podle ekonomů ani zářijové údaje o inflaci nezmění přístup České národní banky k měnové politice. Analytici tak počítají s dalším růstem úrokových sazeb v listopadu. To naznačil i v dnešním rozhovoru pro agenturu Reuters viceguvernér Mojmír Hampl. Z jeho vyjádření vyplývá, že ani dnešní data o inflaci nezměnila jeho názor na pokračující normalizaci úrokových sazeb. Hampl, který v bankovní radě ke konci letošního listopadu skončí, je zastáncem zvyšování sazeb.

"Zářijové zpomalení bylo dáno do jisté míry administrativními vlivy spojenými se slevami v dopravě. Také meziměsíční pokles cen dovolených v září byl silnější než v minulosti. Inflační tlaky však budou postupně sílit nejen z titulu rychlejšího růstu mezd, ale i vlivem růstu cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

"V říjnu a listopadu by inflace měla mírně zvolnit a přiblížit se dvouprocentní hodnotě. Nicméně na začátku roku očekáváme její prudké zrychlení. Zaslouží se o to ceny energií, zejména elektřiny," uvedl i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil, že faktory, které stahovaly inflaci dolů během září, jsou jen přechodného charakteru. "Inflace se podle našeho názoru nadále udrží nad dvouprocentním cílem ČNB, když ve směru jejího růstu budou působit robustní růst mezd či vyšší ceny elektřiny a plynu. Do začátku příštího roku proto předpokládáme, že inflace zrychlí těsně pod tři procenta," uvedl.

I podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského by měly začátkem příštího roku spotřebitelské ceny strmě vzrůst až ke třem procentům. "Zdražování bude pohánět rekordní růst mezd a hlavně dramatický nárůst cen energií na globálních trzích, které se propisují do cen domácností zejména na přelomu roku při přeceňování tarifů dodavatelských společností," uvedl.

V dalších měsících se podle analytika ČSOB Petra Dufka vývoj cen příliš nezmění, stejně jako dosavadní trendy. "I nadále počítáme s rostoucími vlivem dražšího bydlení a energií a rychlejším zvyšováním cen služeb s vyšším podílem pracovních nákladů," uvedl.