Tradiční formy hospodaření, jakými byly pařezení, pastva nebo hrabání stromové opadanky, mohou mít pozitivní vliv na biodiverzitu lesů, říká Ondřej Vild z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který v úterý získal Cenu AV ČR v kategorii vědeckých pracovníků do 35 let. Porotu zaujala jeho práce o proměnách lesní vegetace v posledních desetiletích.

"Ochrana přírody mě zajímala od posledních ročníků na gymnáziu. Lesy byly i téma mé bakalářské práce, později jsem mohl v tématu pokračovat na doktorském studiu. Vlastně nevím, proč jsem si vybral zrovna lesy, možná proto, že je to v přírodě ta nejvyšší meta a hodnota, kterou je potřeba chránit," říká mladý výzkumník.

Vild získal doktorát na Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně. Tradičním formám lesního hospodaření, které dnes zanikají, se věnoval nejen ve své diplomové práci, ale také metodou terénních experimentů na jihu Moravy.

Na obnovu biodiverzity v českých lesích se zaměřovaly i Vildovy čtyři vědecké články, které měly mezinárodní ohlas a přispěly k tomu, že si jeho práce všimla i Akademie věd. "Docela mě překvapilo, že se mému tématu dostalo takového ocenění. Třeba ve srovnání s molekulární biologií nebo fyzikou. Ale překvapení to bylo samozřejmě pozitivní," usmívá se botanik.

České lesy změnila průmyslová revoluce

Jeho práce začala před několika lety. S kolegy si všimli, jak se proměňují lesy a hospodaření v nich, a položili si otázku, jak se to odráží na množství rostlin a živočichů, kteří v nich žijí. "Zhruba od středověku do poloviny devatenáctého století lidé potřebovali lesy primárně jako zdroj dřeva na topení. Ale průmyslová revoluce nahradila dřevo uhlím, takže lidé stromy začali využívat víc jako stavební materiál nebo na výrobu papíru," uvádí Vild. Tato proměna se odrazila na délce cyklu obnovy lesa, která byla dříve daleko rychlejší. Zatímco tehdy se stromy kácely po deseti nebo dvaceti letech, dnes se musí počkat minimálně osmdesát let, aby bylo možné strom porazit.

To se odrazilo také na druzích rostlin a zvířat, kterým se v lese daří. Zatímco nízký a často kácený les propouští více světla, dnes dominující vysoký les je spíš zdrojem stínu. "Dřív docházelo ke střídání světelné a tmavé fáze daleko rychleji, takže světlomilné druhy byly schopné přečkat tmavou fázi před pokácením v podobě semen," vysvětluje vědec. Dnešní způsob hospodaření v lese světlomilným a konkurenčně slabým druhům nepřeje. "Když je tmavá fáze příliš dlouhá, semínka se nedočkají potřebného světla, z lesů mizí a některé druhy vymírají. Tím se snižuje biodiverzita," doplňuje.

Proto Vild a jeho tým začali testovat hypotézu, zda by množství druhů pomohl zvýšit návrat k některým tradičním metodám lesního hospodaření, které se využívaly v minulosti. Výzkumníci vybrané metody začali experimentálně zavádět do lesních porostů u Moravského Krumlova a v národním parku Podyjí. "Byly to v našem případě tři hlavní typy hospodaření – pařezení, hrabání listové opadanky a lesní pastva," říká Vild.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaké dřívější metody Ondřej Vild zkoušel a jak změnily les.
  • Jakým způsobem se mu podařilo popularizovat vědu.
  • A jak se zasadil o šíření kultury v Brně.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.