Na afghánské základně Shindand v provincii Herát došlo v pondělí okolo jedenácté hodiny našeho času k dalšímu útoku na české vojáky, přičemž jeden z nich padl. Zemřel rotný Tomáš Procházka narozený roku 1976. Další dva vojáci z 1. jednotky podpory a vlivu jsou zranění, ale mimo ohrožení života. Jeden voják bude v úterý propuštěn z nemocnice, druhý byl zraněn střepinou a je po operaci ve stabilizovaném stavu a komunikuje.

Tělo mrtvého vojáka se do Česka vrátí ve středu večer, uvedl ministr obrany Lubomír Metnar na úterním tiskovém brífinku. Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek dodal, že ministr Procházku in memoriam povýší na štábního praporčíka.

Severoatlantická aliance uvedla, že na spojence zaútočil afghánský voják.

Americký list The New York Times napsal, že se k útoku přihlásilo islamistické hnutí Tálibán. Dva afghánští představitelé, kteří si nepřáli kvůli citlivosti informací zveřejnit svou identitu, nicméně uvedli, že "střelba byla důsledkem hádky" a nejspíš nešlo o infiltraci ozbrojenců z Tálibánu.

Podle náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Aleše Opaty nebyl útok veden cíleně na české vojáky, ale na příslušníky koaličních sil. Útočník nebyl z jednotky, kterou Češi cvičí, a afghánské síly ho bezprostředně zadržely.

Armáda pracuje s možností, že byl spojen s Tálibánem, druhou možností je, že útočil z vlastních pohnutek.

"Část naší jednotky vykonávala rutinní činnost na základně, jela převzít materiál pro dostavbu základny. Po převzetí se vydala zpátky ke své základně, kde bydlí. Při návratu na základnu byla vedena střelba," popsal situaci Opata. Útočník střílel ze vzdálenosti 80 až 100 metrů z pušky M14. Vojáci podle Opaty reagovali podle stanovených pravidel.

Podle ředitele Ředitelství speciálních sil Pavla Koláře byl útočníkem muž v afghánské uniformě. Čeští vojáci s útočníkem nepřišli do kontaktu, Kolář tak vyvrátil informace zahraničních médií, že střetu předcházela hádka mezi napadenými a střelcem. Vojáci byli vystrojeni balistickou ochranou, tedy neprůstřelnou vestou a helmou, jeli v automobilu, který není "nijak zvlášť pancéřovaný". Jeden seděl na korbě. Padlý voják nebyl příslušníkem speciálních sil. Byl členem jednotky, která 601. skupině speciálních sil pomáhá.

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška zemřel kynolog, který vezl na korbě toyoty svého psa. Na misi se speciálními silami byl dlouhodobě připravován. Podle zjištění ČTK byl Procházka z Centra vojenské kynologie Chotyně. Podle Koláře se podobné útoky tzv. insiderů stávají dle statistiky asi desetkrát do roka.

Střelec údajně truchlil kvůli smrti vlivného afghánského policejního šéfa Abdula Razaka, který zahynul minulý čtvrtek při atentátu v provincii Kandahár.

Útočníka podle všeho pobouřily zprávy, které se objevily na sociálních sítích, v nichž se naznačovalo, že podíl na smrti Razaka nese i americký generál, jenž z atentátu vyvázl bez újmy.

Pondělní útok přišel necelý týden po atentátu na kolonu koaličních vozidel nedaleko základny Bagrám, při kterém bylo minulý týden ve středu zraněno pět českých vojáků, jeden z nich vážně. Těžce zraněný byl v Afghánistánu dvakrát operován, do České republiky by měl být převezen na konci tohoto týdne.

V srpnu při sebevražedném útoku zabil atentátník tři české vojáky operující při misi NATO v Afghánistánu. Za tento čin se české speciální síly pomstily zneškodněním jednoho z organizátorů této teroristické akce. Celkově již v Afghánistánu zahynulo 14 českých vojáků.

Metnar už kondoloval rodinám padlého vojáka i rodinám jeho zraněných kolegů, podle svých slov zažívá nejtěžší období své kariéry. Soustrast vyjádřili i premiér Andrej Babiš a místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček.

Babiš ve svých tweetech dodal, že ho další ztráta zasáhla, je proto rozhodnutý mluvit s Metnarem o tom, jestli je možné přijmout opatření, která by eliminovala tyto útoky.

Soustrast rodině padlého vojáka v úterý přes svého mluvčího Jiřího Ovčáčka vyjádřil prezident Miloš Zeman. Zároveň vyjádřil podporu českým vojákům. "Tito stateční bojují za nás za všechny," citoval slova prezidenta Ovčáček. Dodal, že účast českých vojáků na misi v Afghánistánu má mimořádnou a jasnou podporu Zemana, v žádném případě by se neměli stahovat.

Armáda se nyní podle Opaty bude zabývat posuzováním postupu výcviku afghánských ozbrojených sil. Zdůraznil, že mentoring je nejkomplikovanější práce, kterou provádí výhradně speciální síly, které jsou nejlépe cvičenou jednotkou. Mentor se musí soustředit na svou činnost, kvůli ochraně ho vždy doprovází tzv. guardian angels. V balistice a technických prostředcích už není podle Opaty kam se posunout. "Jsme na sto procentech," řekl.

Podle Metnara česká armáda z Afghánistánu neodchází, mise pokračuje. "Je tam 39 zemí, tak to i zůstane," dodal. Situaci probírá denně s náčelníkem Generálního štábu.

Stejně reagoval i premiér Andrej Babiš (ANO). "Zaznamenal jsem hlasy, že bychom měli z Afghánistánu odejít. Ne, nevzdáváme se. Neodejdeme. Teror by se pak přenesl do Evropy," uvedl. Čeští vojáci podle něj budou proti teroristům bojovat. "Budou pomáhat našim spojencům, nezradíme je. Budeme plnit koaliční závazky. Kdybychom stáhli naše jednotky, jaký smysl by potom měla oběť našich vojáků?" dodal.

Odchod ze země odmítl i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ten vyjádřil lítost nad smrtí českého vojáka, který v Afghánistánu padl v pondělí. Odmítl ale slova svého stranického kolegy a předsedy zahraničního výboru sněmovny Lubomíra Zaorálka, že by Česko mělo z Afghánistánu odejít. "V tuto chvíli nevidím důvod, proč bychom neměli i nadále dostát našim spojeneckým závazkům," řekl.

"Stále je řada důvodů, proč bychom měli v Afghánistánu zůstat. Je to i kvůli naší bezpečnosti, můžeme zamezit šíření obchodu s drogami, můžeme zabránit další migrační vlně z regionu. Jsou to věci, které mají přímý dopad na českou i evropskou bezpečnost," řekl Petříček. Pokud by se alianční vojáci z Afghánistánu stáhli, znamenalo by to podle něj chaos, nárůst migrace, zvýšení teroristické hrozby a větší šíření opia a heroinu.

Bezpečnostní situace v Afghánistánu podle ministra nyní není dobrá a alianční země musí jednat o tom, jak na to reagovat. Posilování české vojenské přítomnosti ale podle Petříčka není na pořadu dne. "Nicméně já budu rád, když s panem ministrem obrany, případně s generálním štábem budeme hovořit, zda můžeme ještě spojencům nabídnout nějaké rozšíření. Ale v tuto chvíli to není řešeno," uvedl.

Lubomír Zaorálek řekl, že je z událostí zarmoucen a NATO by mělo zvážit odchod z Afghánistánu. "Situace se zhoršuje, nevede ke stabilizaci, bude na to třeba reagovat," uvedl. Považuje za chybu, že aliance vůbec v Afghánistánu působí. "Stálo nás to biliony dolarů a důsledky jsou vesměs negativní," prohlásil. NATO by podle něj mělo hledat cestu ven a zvážit odchod. "Jsme spojenci, držíme basu, nemůžeme jednat sami, dohodu je třeba hledat společně," řekl Zaorálek.

Na základě navýšení mandátu pro mise, schváleného Parlamentem České republiky v červnu letošního roku, působí české jednotky kromě Bagrámu a Kábulu také v provinciích Herát a Lógar, kde pomáhají s výcvikem afghánských ozbrojených složek. Momentálně jich je v zemi asi 350. Při svých vyjížďkách do okolí v okruhu několika kilometrů zabraňují raketovým útokům na základny a zjišťují zpravodajské informace.