Nakolik byl vznik Československa před sto lety přirozenou cestou? A jak by dopadlo referendum o vzniku společného státu? Na dotazy odpovídá v dvojrozhovoru český historik, docent Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd a profesor Roman Holec z Filozofické fakulty UK v Bratislavě a Historického ústavu Slovenské Akademie věd.

Jak se k sobě měli Češi a Slováci, než se spojili do jednoho státu, jaký mezi nimi panoval vztah?

J.N.: Po revoluci roku 1848, kdy proběhl v Praze Slovanský sjezd, se vztahy Čechů a Slováků z kulturní a jazykové roviny posunuly do roviny politických vztahů. Vztah obou národů byl velmi pozitivní, protože vycházel ze slovanské, jazykové a kulturní blízkosti. Existovaly spolky, které udržovaly čilé kontakty z obou stran. V zásadě však před vypuknutím první světové války nic nenasvědčovalo spojení obou národů do společného státu.

R.H.: Vzájomné vzťahy neprekročili kultúrnu, vzdelávaciu a hospodársku rovinu. Navyše ich kultivovali na českej strane pomerne úzke vrstvy z českej elity. Pred rokom 1914 nič nenasvedčovalo tomu, že by tieto dva národy, navyše vo vývoji úplne rozdielne, mohli utvoriť spoločný štát.

Jak by zřejmě dopadl plebiscit o vzniku společného státu?

J.N.: Obávám se (a to, i když odhlédnu od jasného negativního stanoviska nových menšin, zejména Němců a Maďarů), že v té době by i u Čechů a Slováků dopadl katastrofou. Jaká otázka by se v něm položila? Jste pro Československý stát? V okamžiku, kdy nikdo s takovým státem neměl žádnou zkušenost? V okamžiku, kdy lidé řešili úplně jiné věci - otázku přežití po válce s jejími těžkými dopady, velkými lidskými i materiálními ztrátami? Československá identita se musela trpělivě a dlouho budovat.

R.H.: Česi a Moravania za, Nemci proti. Maďari a slovenskí Nemci proti, Slováci väčšinovo proti. Plebiscit by bol jednoducho katastrofou. Na Slovensku pôsobili obavy z kroku do neznáma, ľudia by volili radšej istoty, radšej maďarského vrabca v hrsti ako českého holuba na streche. Nový štát si nikto nevedel predstaviť, aký bude a či prežije. Ľudia na Slovensku nemali potrebný rozhľad a nadhľad, chýbali im potrebné politické návyky a kultúra, aby sa im mohlo zveriť do rúk takéto rozhodnutie.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.