Slováci sledují české televizní kanály, v knihkupectvích mají běžně české knihy, v trafikách české noviny − a přesto nechovají vůči Československu nostalgii. A pokud ano, tak ji rozhodně nedávají najevo.
Pro včerejší oslavu stého výročí přijetí Martinské deklarace, kterou se v roce 1918 slovenské elity přihlásily ke společnému státu, si Slováci vytvořili jednorázový státní svátek. Předposlední den října je připomínkou společného státu právě a jen letos.
Pro Slováky je podle březnového sociologického průzkumu akademií věd obou zemí vznik Československa v roce 1918 až osmou nejvýznamnější událostí novodobé historie, pro Čechy druhou − po sametové revoluci.
Českých oficiálních oslav 28. října se v Praze zúčastnil slovenský prezident Andrej Kiska a Miloš Zeman zase včera společně s ním kladl věnce v Martině, který byl centrem slovenských oficiálních slavností. Češi měli velkou vojenskou přehlídku, Slováci si v Martině mohli prohlédnout vystavenou vojenskou techniku.
Na vztahu Slováků, kteří společnému státu dodali dvě výrazné politické postavy poválečné historie, tedy Alexandra Dubčeka a Gustáva Husáka, k Československu se výrazně podepsala drsná ekonomická transformace po roce 1990. Za socialismu se totiž Slovensko začalo výrazně proměňovat v průmyslovou zemi, jejímž základem se stalo zbrojařství nebo hutnictví závislé na dovozu surovin z bývalého Sovětského svazu. Slováci za socialismu pocítili výrazné zlepšení životní úrovně, a když začala transformace, odnesly to především ony podniky, které tvořily páteř socialistické zbrojní ekonomiky. Dnes slovenská politická reprezentace buduje podobně nebezpečnou závislost na automobilkách.
Co se dočtete dál
- Ačkoli možná Slováci slaví výročí založení republiky méně honosně, jako občanská společnost už ale něco dokázali.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
