Před úterními volbami do amerického Kongresu se nemálo Evropanů konejšilo vyhlídkou, že úspěch demokratů omezí ty sklony Donalda Trumpa, které starému kontinentu skoro dva roky dělají těžkou hlavu. Jenže demokraté sice od příštího ledna ovládnou Sněmovnu reprezentantů, ale Evropanům starosti ještě přibudou.

Při zablokované a nadále vzájemně vyhrocené atmosféře mezi dvěma hlavními politickými tábory zbude nájemníkovi v Bílém domě více prostoru k vlastnímu uplatnění za hranicemi, kde stejně jako v domácí politice své dosavadní zvyky nezmění. Můžeme tedy i nadále očekávat obchodnický přístup a sázku na hru s nulovým součtem.

Po volbách bude americký prezident pro atlantické spojence obtížnějším partnerem, a to v době, kdy evropská politika není v dobré kondici. K její neefektivitě nejnověji přispělo rozhodnutí spolkové kancléřky opustit na prosincovém sjezdu křesťanských demokratů místo šéfky strany. To bude mít nevyhnutelně za následek, že přes rituální veřejné ujišťování o kontinuitě a svornosti bude pozice Angely Merkelové oslabena, dokud se neuspořádají vztahy mezi kancléřkou a novou předsedkyní či předsedou. Pokud by se jím stal její letitý rival Friedrich Merz, nemusí se kancléřka ani dočkat konce celého mandátu.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Změní Trump po volbách svůj konfrontační styl? A co bude chtít po svých evropských spojencích?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se