Tým Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Česka a Německa popsal dosud neznámý mechanismus pasivní dopravy peptidů do buněk bez prostředníka. Snadný transport léčiv přímo do buněk je přitom jedním z cílů farmaceutického průmyslu. Ústav o tom informoval ve čtvrteční tiskové zprávě. Výsledky výzkumu publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (PNAS).

Schopnost krátkých peptidů pronikat do buněk byla poprvé pozorována při studiu HIV a dnes se začíná využívat k dopravě léčiv do buněk.

Zatím se tak ale děje nejčastěji prostřednictvím transportního váčku, tzv. vezikuly, který se odděluje z buněčné membrány a obepíná přepravovanou látku. Z váčku se léčivá molekula musí posléze opět uvolnit, což podle vědců může představovat technickou komplikaci pro efektivní transport léčiva.

Peptidy se ale mohou do buněk dostávat i pasivně, bez energetické asistence ze strany buňky. Jungwirthův tým pomocí fluorescenční a elektronové mikroskopie a počítačových molekulových simulací odhalil mechanismus, který je založený na splynutí membrán vyvolaném samotnými dopravovanými peptidy. O praktickém využití objevu lze ale podle Jungwirtha zatím pouze spekulovat.

Jungwirth se se svým týmem dlouhodobě zabývá molekulovými procesy v buněčné membráně, což otevírá nové možnosti kontrolování těchto procesů a potenciálně právě i efektivnější způsoby dopravy molekul léčiva na místo účinku.

Jungwirth publikoval více než 280 prací v mezinárodních časopisech včetně Science, Nature Chemistry či PNAS. Je také editorem časopisu The Journal of Physical Chemistry vydávaného Americkou chemickou společností. Vědu popularizuje i v týdeníku Respekt či v Českém rozhlase a České televizi.

Související