Česko zanedbalo opravy svých mostů, robustnost konstrukcí, jejichž statiku jen tak nějaké poškození nenaruší, paradoxně uchlácholila politiky k nečinnosti. Opravy se tak dlouhá léta odkládaly, až se republika dostala do situace, kdy je ve špatném stavu přibližně patnáct procent českých mostů, říká v rozhovoru pro HN Jiří Kolísko, který je ředitelem odborného Kloknerova ústavu.

Snad nikdy v historii se o pražských mostech lidé na ulicích a v hospodách nebavili tak často jako dnes. Poté, co spadla Trojská lávka a most v italském Janově, Technická správa komunikací (TSK) uzavřela v říjnu most na Vltavské. Do toho se připravuje třeba oprava Libeňského a Barrandovského mostu a stále častěji zaznívá, že údržbu mostních konstrukcí v Praze někdo těžce zanedbal. Souhlasil byste s tím?

Vnímání situace kolem pražských mostů samozřejmě velmi významně ovlivnily vámi zmíněné události, které atmosféru rozjitřily. Předně bych chtěl však říct, že systém kontroly mostů, který v Česku funguje, není vůbec špatný a Česká republika rozhodně není oázou padajících mostů, jak se může zdát. Na to jsou ve světě jiní odborníci jako třeba Spojené státy či Čína, kde je těch havárií mnohem více. Jedinou konstrukcí, která u nás za poslední desítky let spadla za provozu, je skutečně Trojská lávka. A v jejím případě šlo o extrémní kombinaci korozního prostředí a specifické konstrukce. Pak v Česku samozřejmě spadly některé další mosty během výstavby, nebo když se opravovaly, ale tam se to dá připsat lidské chybě. (Během probíhajících oprav došlo například k tragickému nárazu vlaku do mostní konstrukce ve Studénce v roce 2008, pozn. red.)

Myslíte si tedy, že se české mosty udržují a opravují tak, jak mají?

To bych zase netvrdil. Mluvil jsem teď o systému kontrol, ten považuji za dostatečný a jsem skutečně přesvědčen, že úroveň technické odbornosti je u nás na vysoké a světově srovnatelné úrovni. Druhá věc však je, že samotné opravy nedostávaly takovou pozornost, jakou by si zasloužily.

Obtíž paradoxně spočívá i v tom, že mosty jsou navrhovány se značnou mírou bezpečnostní tolerance tak, aby riziko, že se něco přihodí, bylo tak malé, že není potřeba se jím během běžného života zabývat.

Proč by to měl být problém?

Protože, i když se na mostech nějaké závady našly, tak právě proto, že jsou navrženy s jistou mírou bezpečnosti, se jaksi předpokládalo, že situace není tak dramatická, a tolik se nekřičelo. Na základě kontrol byly předloženy návrhy oprav, ale ten, kdo spravuje finance, často řekl, že mosty přece stojí a v rámci mezí bezpečně fungují, a tak není třeba s opravami příliš spěchat. Tímto způsobem jsme se však postupně dostali na jakousi únosnou hranu v údržbě.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaké jsou příčiny špatného stavu českých mostů.
  • Jaká je běžná životnost mostů.
  • Co by mohlo současné problémy řešit nebo co jim mohlo předejít.
  • Jsou problematické mosty dědictvím komunismu?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.