Počet úmrtí v československé armádě se od počátku šedesátých let pohyboval kolem dvou stovek ročně. Mezi lety 1964 a 1989 nepřežilo službu v Československé lidové armádě 3843 mužů. Vyplývá to z informací portálu Info.cz na základě statistik Vojenského historického ústavu (VHÚ).

Jde o čísla, která odborníci spočítali poprvé po pádu totality. Z armádního archivu se podařilo dohledat data o takzvaných mimořádných událostech v armádě od roku 1964 až do sametové revoluce.

"Starší statistiku zatím bohužel nemám, ale dá se předpokládat, že ani v padesátých letech se nejednalo o výrazně nižší čísla," řekl serveru Prokop Tomek z VHÚ. Celkové počty mrtvých za celou dobu existence "socialistické" armády byly několikanásobně vyšší. Armádní sbor fungoval pod názvem Československá lidová armáda (ČSL) v letech 1957 až 1990. Vojáci neumírali v boji, ale při běžném výcviku, dopravních nehodách, cvičných střelbách a dalších událostech spojených s pobytem na vojně. Mnoho příslušníků armády také spáchalo během vojenské služby sebevraždu.

Ve výcvikovém roce 1964/65 (počítá se rok od září do září) zahynulo při výkonu vojenské služby nebo v souvislosti s ní 237 vojáků a 429 utrpělo těžké zranění. V dalších letech to bylo 281 mrtvých, pak 278 a 268. "Pod dvě stovky se počet úmrtí dostal až v roce 1972," uvedl Tomek. Možná kvůli zlepšeným bezpečnostním opatřením uvnitř ČSL se pak množství tragických událostí se smrtelnými následky trvale snižovalo, píše server. Ve výcvikovém roce 1984/85 se z vojny domů nevrátilo 103 mužů, v roce 1988/89 to bylo 50 obětí takzvaných mimořádných událostí. "Za období 1969 až 1989 jsem napočítal 2799 usmrcených a 3146 těžce zraněných," řekl serveru Tomek. Za poslední dvě desetiletí socialismu tedy na vojně každý rok zemřelo 140 vojáků. Pokud se k tomu přidají i čísla ze šedesátých let, byl průměrný počet mrtvých vojáků od roku 1964 až 250 ročně.

Statistika mimořádných událostí v ČSL nerozlišuje, zda při nich zahynul voják z povolání nebo voják základní služby. Obecně se ale předpokládá, že šlo v drtivé většině o úmrtí vojáků základní služby. V ČSL sloužilo zhruba 200 tisíc mužů, z toho asi 61 tisíc byli profesionální vojáci. Zbytek tvořili příslušníci dvouleté základní vojenské služby. Vysokoškoláci po absolvování takzvané vojenské katedry odcházeli na vojnu na jeden rok.

Příčiny smrti při mimořádných událostech jsou různého charakteru. Od dopravních nehod až k zastřelení při neopatrné manipulaci se zbraní či smrtelným úrazům při cvičení v terénu. Řada vojáků si také vzala život dobrovolně. K tomu ale v mnoha případech přispělo dlouhé odloučení od rodiny či od přítelkyně a z toho vyplývající osobní problémy. Za mnoha sebevraždami stálo také šikanování mezi vojáky. V archivní statistice se nerozlišuje mezi dokonanou sebevraždou a pokusem o sebevraždu. V roce 1965/66 se dobrovolně zabilo nebo pokusilo zabít celkem 192 vojáků.

Profesionální armáda, která v Česku funguje od roku 2005, je oproti Československé lidové armádě, v níž sloužili i Slováci, zhruba desetkrát méně početná. Zahrnuje 23 184 vojáků aktivní služby. "V souvislosti s výkonem služby zemřelo od roku 2004 celkem 36 vojáků z povolání, z toho 15 v zahraničních misích," řekla serveru mluvčí Armády ČR Magdaléna Dvořáková.

Související