Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost obce Nové Heřminovy na Bruntálsku, která neúspěšně bojovala proti vymezení přehrady v zásadách rozvoje Moravskoslezského kraje. Vodní dílo má obec částečně zatopit. Nové Heřminovy budou podle advokáta Radka Ondruše nadále uplatňovat své výhrady v navazujících územních a stavebních řízeních. "Jsme pořád na začátku," řekl novinářům Ondruš.

Podle Nových Heřminovů lze ochranu proti záplavám na řece Opavě zajistit i jinak než stavbou přehrady. V obci se v roce 2008 konalo referendum. Většina obyvatel se tehdy vyjádřila proti přehradě.

Ve snaze zrušit část zásad rozvoje neuspěly Nové Heřminovy u Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího správního soudu. Ani podle ústavních soudců kraj nechyboval. Připomněli, že obec své zájmy dostatečně nehájila při pořizování zásad rozvoje - některé námitky uplatnila až u soudů.

"Není pochybením soudů, že při svém rozhodování k těmto námitkám nepřihlížely. Ostatně ani Ústavní soud v nálezu se s nimi nevypořádává a nepřihlíží k nim," uvedl soudce David Uhlíř. Podle Ondruše se jeden z minulých starostů obce o své vůli rozhodl některé námitky neuplatnit.

Vizualizace vodního díla Nové Heřminovy, pohled na hráz, podhrází, obtokové koryto

Vizualizace vodního díla Nové Heřminovy, pohled na hráz, podhrází, obtokové koryto. Zdroj: Povodí Odry

Současný starosta obce Ludvík Drobný (SNK Proti přehradě) ČTK řekl, že rozhodnutí ho nepřekvapilo. "Víceméně jsme to očekávali, akorát jsme nečekali, že to bude trvat skoro čtyři roky. Tam bohužel k tomu pochybení v roce 2010 došlo, to už asi nějak neodstraníme, že když obec měla tenkrát možnost své připomínky uplatnit, tak je neuplatnila," řekl Drobný.

Boj proti přehradě podle něj rozhodnutím nekončí. "Obec se bude bránit dál, stále jsme vázáni výsledkem referenda. Stále ještě máme prostředky a jsme povinni ve všech správních řízeních vystupovat proti záměru, takže to hodláme dělat i nadále," doplnil starosta.

Přes původní pasivitu obce bral kraj její zájmy v úvahu. Z možných řešení nakonec padla volba na menší variantu přehrady, která umožňuje zachovat alespoň část obce. Protipovodňová opatření navíc budou i v dalších obcích, zátěž tedy nenesou jen Nové Heřminovy.

Ondruš ve středu znovu upozornil na nákladnost zvolené varianty protipovodňové ochrany. "Zájem obyvatel kraje je dosáhnout cíle, tedy protipovodňové ochrany, při co nejmenších výdajích," uvedl Ondruš.

O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Zahájení stavby se stále odkládá. Do loňska se podařilo majetkově vypořádat 98 procent pozemků. U dalších připadá v úvahu vyvlastnění. Loni v prosinci obdržel městský úřad v Krnově žádost o územní rozhodnutí.

Související