Podle různých studií má žít v roce 2050 na Zemi až 10 miliard obyvatel a z toho tři čtvrtiny právě v městských oblastech. Už dnes se ve městech generuje 85 procent světového HDP, jsou ale také zodpovědná za produkci 60 až 80 procent světových emisí skleníkových plynů a polovinu globální produkce odpadů.

Studie Ellen MacArthur Foundation ukazuje, že evropská města nyní fungují značně neefektivně, což snižuje kvalitu života obyvatel a vytváří zbytečný tlak na přírodní zdroje. Například průměrné auto stojí zaparkované 90 procent celkového času, třetina potravin se vyplýtvá a průměrná kancelář je využita jen třetinu až polovinu času, a to dokonce i v pracovní době.

Příležitost k obratu

Města tak vytvářejí obrovský tlak na přírodní zdroje, životní prostředí a kvalitu života. Právě v nich se ale také rapidně inovuje, vzniká přidaná hodnota a jádro ekonomického růstu. Díky vysoké koncentraci zdrojů, kapitálu, dat a talentu mají města obrovskou příležitost stát se motory pozitivní změny a zároveň z ní nejvíce a nejrychleji profitovat. Od trendu chytrých řešení pro energeticky efektivní budovy, sdílené mobility, hledání cest pro ochlazování městského prostředí v nejteplejších obdobích po efektivní odpadový a vodní management měst.

Města mají zkrátka dualistickou povahu, která se projevuje jak v obrovské ekonomické síle, tak i v úrovni dopadu na životní prostředí a společnost. Pokud chceme, aby se dnešní lineární ekonomika, která je charakterizována systémem vytěžit − vyrobit − využít a vyhodit, proměnila na cirkulární, je ideální začít právě ve městech.

Závažnost problémů ve městech už dnes nutí vlády a samosprávy podnikat kroky, které vedou k zavedení prvků cirkulární ekonomiky. Čína, Velká Británie, Nizozemsko nebo skandinávské státy jsou v současné době významnými aktéry v této oblasti. A příliš pozadu naštěstí nezůstává ani Česko.

Hledání nových forem

Praha se může pyšnit hned několika příklady praxe pro přechod na cirkulární ekonomiku. Jedním z nich je právě startující projekt Cirkulární sken Praha, na němž spolupracuje Institut cirkulární ekonomiky s pražským magistrátem, Institutem plánování a rozvoje, Pražskými službami a společností Direct People. Jeho cílem je najít oblasti, které mají potenciál pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky, v nichž město může těžit z nových forem spolupráce, vytvořit výdělečné tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na lokální životní prostředí. Projekt vzniká v prostorách Kampusu Hybernská, kde se navíc rodí nový Cirkulární hub. To je místo, kde se s tématem cirkulární ekonomiky může seznámit jak odborná společnost díky konferencím či expertním kulatým stolům, tak i široká veřejnost a studenti při návštěvě cirkulární opravárenské dílny, takzvané knihovny věcí či diskusních večerů a popularizačních akcí seznamujících třeba se "swapováním" (výměnou oblečení).

Města začínají s cirkulární ekonomikou

◼ Cirkulární radnice je hybatelem pozitivní změny. Její zodpovědností je nastavení dlouhodobé vize a vytvoření platformy pro spolupráci mezi obyvateli, firmami a dalšími aktéry. Správnou formulací veřejných tendrů je možné rozhýbat poptávku po výrobcích z druhotných surovin či třeba zavádět chytré systémy pro evidenci materiálových i energetických toků.
◼ Voda se stává přenosovým médiem pro odvod odpadů z domácností a čistírenský kal se může proměnit ve zdroj energie pro pohon městské dopravy či zdroj živin pro zemědělce v okolí měst. Uzavřené cykly živin v průmyslových oblastech šetří spotřebu pitné vody, plochy pro vsakování vody ochlazují město a využívání šedé a dešťové vody v domácnostech šetří desítky tisíc korun. Navíc je voda zdrojem tepelné energie, kterou lze opětovně využít.
◼ Odpady jsou zdrojem surovin pro další využití. Mohou se stát vstupním materiálem pro nové výrobky či stavby nebo zajistit energetickou nezávislost i návrat organické hmoty do půdy. Sběrné dvory se pomalu mění na logistická centra dávající materiálům nový směr a život.
◼ Energii lze ve městech výrazně uspořit i udržitelně transformovat. Solární panely na střechách, využití tepla v odpadních vodách, přeměna bioodpadu na plyn mohou zajistit soběstačnost městské dopravy.
◼ Stavby se na konci životního cyklu stávají zdrojem materiálů pro výstavbu. Měly by být navrhovány tak, aby na ně bylo možné pohlížet jako na banku materiálů. Světu dochází písek. Cirkulární stavebnictví začíná být potřebou.

Kromě toho v Praze existuje spousta iniciativ, které se s výše popsanými problémy vypořádávají po svém. Ať už jde o příspěvek k udržitelné a bezemisní dopravě v podobě projektu Rekola, pražský carsharing Autonapůl, omezení plýtvání s potravinami díky Zachraň jídlo, nebo o platformu Opravárna, která spojuje opraváře s jejich zákazníky a umožňuje život bez zbytečného odpadu.

Pozadu nezůstává ani Brno. Při vzniku nové strategie Brno 2050 nezapomněla moravská metropole na cirkulární trendy, a jednu z klíčových oblastí tak tvoří i strategie pro cirkulární a soběstačné město. V té si Brno nastavilo vysoké cíle využívání všech zdrojů, třídění i recyklace odpadů, zahradničení na plochách městské zeleně, podporu sdílené ekonomiky i využití potenciálu odpadních vod. Na naplnění vizí se již dnes podílejí městská re-use centra, kde dostávají různorodé předměty druhou šanci a výdělek z jejich prodeje financuje péči o zeleň. Od října také po Brně jezdí první autobus, který jako palivo využívá plyn vyrobený z čistírenských kalů. Kdyby město využilo všechny čistírenské kaly a další bioodpady, které ve městě vznikají, mělo by dostatek energie na celoroční provoz 54 autobusů na CNG. Jde ale zejména o pilotní projekt, který má ukázkou dobré praxe inspirovat k realizaci takových projektů i další města.

Menší města ukazují směr

Příkladem toho, že odpady jsou nejen zdroje materiálů, ale jejich efektivní využití šetří i finance, je obec Prostřední Bečva. Díky chytrému systému sběru odpadů od občanů s evidencí každého vytříděného pytle s odpady i množství směsného odpadu se zvýšila míra třídění o desítky procent a jen v prvním roce provozu obec ušetřila přes 330 tisíc korun. Systém domácího kompostování v obci zase umožňuje vracet bioodpady zpět do půdy, což pomáhá zadržovat vodu v krajině i šetřit náklady na svoz.

Bioodpady se ale mohou stát i zdrojem energie. V obci Kněžice je využívají v místní bioplynové stanici a spolu s dalšími odpady například z okolních supermarketů zajišťují obci energetickou soběstačnost.

Obce dnes využívají i stavební a demoliční odpady a díky jejich recyklaci šetří primární suroviny na novou výstavbu. Příkladem z praxe je práce architektonického studia Adam Rujbr Architects. Pro depozitář Východočeského muzea v Pardubicích navrhli projekt, který využil 1000 tun betonového recyklátu vzniklého při demolici jídelny střední školy. O krok dál je pak město Zábřeh, které stavební odpady z celého města důsledně třídí a zpracovává a jeho občané si ve sběrném dvoře Separex mohou zakoupit recyklované stavební materiály.