Zavedení nových pravidel pro boj proti daňovým únikům velkých korporací Česko o rok odloží. Platit začnou až od ledna 2020. Pravidla měla být jednou z nejvýznamnějších součástí daňového balíčku pro rok 2019. Ten ale zákonodárci kvůli zdržení ve sněmovně nestihnou schválit do konce letošního roku tak, aby novinky mohly začít platit od 1. ledna 2019.

Ministerstvo financí očekává, že by zákonodárci mohli daňový balíček schválit během prvních tří měsíců příštího roku. Novinky v DPH, jako jsou nová pravidla pro zdanění poukazů a voucherů nebo změny ve zdanění hazardu, by tak měly podle plánů resortu začít platit od 1. dubna.

Daň na elektronické cigarety by pak mohl stát uvalit ještě dřív − už první den nového kalendářního měsíce po vyhlášení zákona.

Jenže u opatření proti daňovým únikům je to komplikovanější. Novinky, jako je například omezení odečtů úroků, musí platit pro celý rok jednotně. A právě to si vynutilo roční odklad. "Nemůžeme zpětně poplatníkům v jejich neprospěch stanovovat dodatečné daňové povinnosti," vysvětluje ředitel odboru pro daně z příjmů ministerstva financí Stanislav Kouba.

Návrh na omezení odečítání úroků od základu daně přitom v neprospěch korporací je. Povede ke zvýšení daní, které státu platí. Návrh totiž pro odpočet úroků počítá s novým limitem 80 milionů korun nebo 30 procent z celkového zisku před zdaněním. To české firmy připraví o miliardy. Podle propočtů poradenské společnosti BDO jen firmy z automobilového průmyslu ročně přijdou o 1,6 miliardy korun uznatelných nákladů, na daních tak zaplatí o 304 milionů korun více.

Pro podniky tak bude roční odklad platnosti novinek vítanou změnou. "O rok déle budou moci do svých daňových základů zahrnovat úroky, které novela omezuje, čímž si sníží základ daně z příjmů. Získají také více času na adaptaci modelu svého financování," upozorňuje daňový poradce KODAP Vlastimil Sojka.

Pro Českou republiku to naopak bude v příštím roce znamenat neplánovaný výpadek příjmů rozpočtu, a navíc další "škraloup" v očích Bruselu. Opatření proti daňovým únikům vychází z evropské směrnice, kterou mají členské státy převést do svých zákonů do konce letošního roku.

Dopady českého zdržení na evropský systém mírní snad jen to, že zdanění majetku při přemístění do zahraničí, které směrnice také zavádí a u nějž je koordinace napříč unií ze všech navržených pravidel nejdůležitější, má začít podle plánů Evropské komise platit až od ledna 2020. Alespoň její zavedení by tak mělo Česko zvládnout v termínu.