Česko bude v tomto století dál stárnout. Od 60. let by měl být každý třetí člověk v zemi senior. Lidí v aktivním věku naopak do roku 2100 milion ubude, počet může klesnout na 5,9 milionu. Země bude vymírat, obyvatel by ale výrazně ubýt nemělo díky příchodu cizinců. Život v ČR se bude dál prodlužovat. Na konci století by muži měli mít naději žít téměř do 88 let, tedy zhruba o 11 let déle než dnes. Ženy by se mohly dožívat 91 let, což je téměř o deset let víc. Výsledky nové projekce do roku 2100 představil ve středu na tiskové konferenci Český statistický úřad.

Projekci statistici aktualizují každých pět let. Vycházeli z údajů z počátku letošního roku, podle trendů z posledních let propočítali tři varianty možného vývoje - nízkou, střední a vysokou. Představili prostřední výsledky.

"Nízkou a vysokou variantu je třeba chápat jako pomyslné mantinely s ohledem na porodnost, migraci a další jevy," uvedl místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta. Demografové nedokážou předvídat události, které by mohly počty výrazně ovlivnit, a to třeba epidemie, ekonomické krize, války, objev léků či změny zákonů.

Česko mělo na začátku letoška 10,61 milionu obyvatel. Do deseti let by se počet mohl podle střední varianty zhruba o 170 000 zvýšit na 10,78 milionu. Poté by mělo lidí v zemi postupně ubývat. V 80. letech by jich mělo v ČR žít asi 10,41 milionu, do konce století by se měl počet dostat podle statistiků na 10,53 milionu.

Česko postupně vymírá. Největší úbytek očekávají demografové v polovině 60. let s odchodem takzvaných Husákových dětí, tedy početných ročníků ze 70. let minulého století.

Zemřelých by mohlo být ročně až o 45 000 víc než narozených.

O to, že počet obyvatel i přes úbytky výrazně neklesne, by se měla postarat migrace. Střední varianta počítá s tím, že se do Česka ročně přistěhuje 26 000 cizinců.

Život v ČR se má dál prodlužovat. Muži nyní mají naději dožít se 76 let. Do poloviny století by se mužská střední délka života mohla protáhnout na 82,1 roku a do konce století na 87,7 roku. Ženy se teď dožívají 81,8 roku. V polovině století by to mohlo být o 4,9 roku víc a do konce století ještě o dalšího 4,5 roku víc.

Podle statistiků je jisté, že podíl seniorů dál poroste. Zatímco nyní tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let pak kolem 29 procent. Podíl dětí se naopak bude dál snižovat. Z nynějších skoro 16 procent klesne postupně na 14 procent na konci století. Poměr lidí v aktivním věku a těch, kteří jsou na jejich práci závislí, by se měl tak téměř vyrovnat. Zatímco nyní je aktivních 65 procent, za osm desetiletí by měli tvořit 56 procent obyvatel. Mělo by jich být zhruba o milion méně než dnes, a to asi 5,92 milionu.

Rostoucí podíl seniorů bude stále výrazněji zatěžovat důchodový systém. Podle odhadu Národní rozpočtové rady se systém výplaty penzí v roce 2059 propadne do ročního deficitu přes pět procent HDP.

Reforma důchodů je vyloučena

Vladimír Bezděk, který v letech 2005 a 2010 vedl dvě komise, jež v Česku připravovaly reformu důchodové systému, tvrdí, že šance penzijní systém výrazně změnit, je pryč.

"Reforma systému je už v zásadě vyloučena. Každým rokem je evidentnější, že nejlepší demografické roky české ekonomice právě teď končí a čeká nás jen výrazné stárnutí populace," říká Bezděk.

Bezděk si myslí, že větším deficitům systému se dá nyní zabránit pouze výrazným zvýšením věkové hranice pro odchod do důchodu či mírnější valorizací penzí. Další možností je nárůst státních příjmů díky vyšším daním.

ČSÚ: V 21. století bude ČR stárnout, lidí jí díky migraci neubude by IHNED.cz on Scribd

Související