Nejvíce v Česku dluží Pražané, jejich dluh vůči bankám a dalším finančním institucím dosahoval na konci třetího čtvrtletí 393 miliard korun. Meziročně se tak zvýšil o desetinu. Na jednoho obyvatele Prahy v průměru připadal dluh 306 tisíc korun.

Naopak nejnižší dluh mají obyvatelé Ústeckého kraje, v průměru 152 tisíc korun.

Celkový dluh obyvatel Česka činil ke konci třetího čtvrtletí 2,27 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 174,8 miliardy korun, tedy o 8,4 procenta. Objem nespláceného dluhu naopak klesl o 3,3 miliardy na 36,6 miliardy korun. Meziročně se tak snížil o 8,3 procenta. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Průměrné zadlužení v krajích do značné míry ovlivňuje struktura dluhu obyvatel. V Praze tvoří 87 procent veškerého zadlužení obyvatel dlouhodobý dluh, tedy hypotéky a stavební spoření. Podíl dluhu vázaného na bydlení je zde nejvyšší z celé republiky. V Ústeckém kraji je naopak nejnižší, na bydlení je vázáno 68 procent dluhu obyvatel kraje.

Praha je specifická také tím, že zadlužení obyvatel v hlavním městě roste rychleji než ve zbytku republiky. Objem dlouhodobého dluhu zde za uplynulých 12 měsíců vzrostl téměř o 11 procent. "Praha je se Středočeským krajem motorem růstu trhu s úvěry na bydlení v Česku. Dohromady tvoří tyto dva kraje 35 procent trhu a na přírůstku objemu dlouhodobého dluhu se podílejí dokonce dvěma pětinami," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Přestože Pražané generují nejvyšší objem úvěrů vázaných na bydlení, má zde tento typ úvěru pouze 9,5 procenta obyvatel kraje. Po Ústeckém kraji, kde má úvěr na bydlení devět procent obyvatel, jde o nejmenší podíl v zemi. Naopak v Královéhradeckém kraji má úvěr na bydlení 11,6 procenta obyvatel a v Jihomoravském kraji 11,5 procenta obyvatel. Praha tak táhne celý úvěrový trh především díky velmi vysokým částkám, které si zde lidé půjčují. Průměrná částka dluhu vázaného na bydlení je zde 2,8 milionu korun, o 1,2 milionu více, než kolik činí průměr za celou Českou republiku a o 2,5 milionu více než na Ústecku, doplnila Novotná. V Ústeckém či Karlovarském kraji činí průměrný dlouhodobý dluh na klienta 1,1 milionu korun.

Klesá počet lidí, kteří nezvládají splácet dluhy

Počet lidí, kteří řádně nespláceli své dlouhodobé závazky, pak činil na konci září 22 252. Proti třetímu čtvrtletí minulého roku klesl o 16,7 procenta. Počet lidí nesplácejících krátkodobý dluh, tedy takový, který není určen na bydlení, ale na spotřebu, klesl meziročně o 9,7 procenta na 270 429.

Výrazný pokles počtu lidí nesplácejících své úvěry na bydlení lze pozorovat delší dobu, naopak pokles lidí nesplácejících své úvěry na spotřebu není tak markantní. "V minulých letech jsme byli zvyklí pouze na mírný pokles počtu lidí, kteří měli problémy se splácením svých spotřebitelských dluhů. Například ještě před dvěma lety jejich počet dokonce i přes příznivou ekonomickou situaci rostl," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Ohrožený dluh je registry definován jako tři po sobě následující nezaplacené pravidelné splátky, případně zesplatněný úvěr.

Nejhorší situaci ve splácení úvěrů registry dlouhodobě zaznamenávají v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji. Téměř šestina klientů tam řádně nesplácí své krátkodobé dluhy, u dlouhodobých dluhů na bydlení to jsou tři procenta. Podíl ohroženého dluhu činí také téměř tři procenta, v celém Česku přitom činí ohrožený dluh 1,6 procenta a v Praze 0,9 procenta. 

Pozitivní je, že objem ohroženého dluhu se v těchto krajích velmi rychle snižuje. Na Karlovarsku se meziročně snížil o 15 procent, nejrychleji z celé republiky. Následoval Ústecký kraj se 13 procenty a Pardubický kraj s 12 procenty. V celém Česku se objem ohroženého dluhu meziročně snížil o osm procent. Nejpomaleji klesala jeho výše v Praze (o čtyři procenta) a v Moravskoslezském kraji (o pět procent).

Zatímco počet lidí s ohroženým dluhem klesá, průměrná částka, kterou lidé dluží ve chvíli, kdy se dostanou do problémů se splácením, roste. U dlouhodobého ohroženého dluhu se průměrná částka meziročně zvýšila o 7500 korun na 479 311 korun. U krátkodobého ohroženého dluhu se průměrná částka na klienta zvýšila o více než čtyři tisíce korun na 95 833 korun.

"Zvyšující se průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta souvisí mimo jiné také s tím, že si lidé v posledních letech půjčují stále vyšší částky. Při problémech se splácením jim proto zbývá splatit vyšší částku než dříve," upozornila Novotná.

Schopnost splácet úvěrové závazky se výrazně liší mezi věkovými skupinami. Nejlépe splácejí své dluhy lidé ve věku od 35 do 54 let. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou z pohledu schopnosti splácet své závazky mladí lidé do 24 let. Své závazky řádně nesplácí téměř čtyři procenta mladých lidí s úvěrem na bydlení, což je dvakrát více, než činí průměr za celou zemi. U krátkodobého dluhu má problémy se splácením svých závazků 17,5 procenta z celkového počtu lidí v této věkové kategorii a s tímto typem dluhu. Republikový průměr činí 11,3 procenta, dodal Rajl.

Nejvyšší podíl lidí s krátkodobým dluhem, tedy s dluhem určeným primárně na spotřebu, na počtu obyvatel je na Karlovarsku, a to 28 procent. Následují Ústecký a Liberecký kraj, kde má dluh na spotřebu čtvrtina všech obyvatel kraje. Nejmenší podíl obyvatel s krátkodobým dluhem mají kraj Vysočina (17,8 procenta) a Pardubický kraj (19,4 procenta).

Související