Nejenže bude Česko v příštích sto letech vymírat, jak předpovídají statistici, bude také výrazně stárnout. Jasně to potvrzuje nová studie Českého statistického úřadu. Už od šedesátých let tohoto století bude každý třetí člověk v Česku senior. V té době by mělo v zemi žít čtyřikrát víc lidí nad 85 let než v současnosti, tedy místo 200 000 zhruba 800 000.

Podle demografů je stárnutí společnosti a přibývání počtu seniorů jisté. Asi nejnápadněji je to vidět na tom, jak statistici předpokládají nárůst počtu lidí starších sto let. V tuto chvíli jich v Česku žije více než 600. V roce 2101 jich má podle nejpravděpodobnějšího odhadu ČSÚ být 21 681.

Mezi stoletými by měly převládat ženy, muži by měli tvořit zhruba čtvrtinu dlouhověkých.

"Demografický vývoj následujících desetiletí bude ve znamení stárnutí populace. Počet obyvatel ve věku 65 a více let, který na počátku roku 2018 poprvé přesáhl hranici dvou milionů, by se měl nadále každoročně zvyšovat a kulminovat až na konci padesátých let na úrovni 3,2 milionu. Zastoupení seniorů v populaci by mělo vzrůst ze současných 19 procent až k 30 procentům," uvedla při středeční prezentaci nové studie Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Na konci století by muži měli mít naději žít téměř do 88 let, tedy zhruba o 11 let déle než dnes. Ženy by se mohly dožívat 91 let, což je téměř o 10 let víc. Prodlužování života přinese ale velký problém - s výrazným úbytkem ekonomicky aktivních lidí se stane důchodový systém ještě méně udržitelný než dnes.

Podle říjnové zprávy Národní rozpočtové rady bude nejkritičtější rok 2059, kdy se systém výplaty penzí propadne do deficitu přes pět procent HDP ročně. Důvodem bude zejména fakt, že po roce 2030 budou postupně do důchodu odcházet silné populační ročníky 70. let minulého století.

Statistici předpověď aktualizují každých pět let. Ve své aktuální studii vycházeli z údajů z počátku letošního roku, podle trendů z posledních let propočítali tři varianty možného vývoje - nízkou, střední a vysokou. Představili prostřední výsledky.

"Nízkou a vysokou variantu je třeba chápat jako pomyslné mantinely s ohledem na porodnost, migraci a další jevy," uvedl místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta.

Demografové nedokážou předvídat události, které by mohly počty výrazně ovlivnit, a to třeba epidemie, ekonomické krize, války, objev léků či změny zákonů.

Související