Premiér Andrej Babiš (ANO) a  maďarský předseda vlády Viktor Orbán chtějí prohlubovat česko-maďarskou spolupráci v obranném průmyslu. Shodli se na tom na tiskové konferenci po pátečním jednání v Kramářově vile. Vzájemně si také potvrdili shodnou pozici v migrační problematice, tedy odmítání kvót na rozdělování uprchlíků a snahu řešit problém už v zemích, odkud migranti přicházejí.

"Konečně se náš vojenský průmysl postavil na nohy," řekl Babiš, podle kterého české zbrojní firmy investují i v Maďarsku. "Chceme našim přátelům nabízet naše skvělé výrobky," řekl.

Orbán označil obranný průmysl za dynamicky se rozvíjející segment česko-maďarské spolupráce. "Není to jen byznys, má to svou hloubku. Spolupráci v této oblasti mohou vytvořit jen země, mezi kterými je důvěra bezvýhradná," uvedl. Budapešť podle něj už nakoupila česká vojenská letadla a má zájem o další obranné zakázky.

Oba premiéři také potvrdili stanoviska svých zemí v otázce migrace a vzájemně si poděkovali za podporu, kterou si Praha a Budapešť vyjadřují v rámci tématu na úrovni Evropské unie. Orbán ocenil i české odmítnutí připravovaného globálního paktu OSN o migraci, od kterého předtím odstoupilo i Maďarsko. Podpořil naopak aktivity zemí visegradské skupiny, kam kromě Česka a Maďarska patří Slovensko a Polsko, které se v rámci boje s nelegální migrací dohodly na nákupu lodí pro libyjskou pobřežní stráž a zvažují rozšíření takové pomoci na Maroko a Tunisko. 

Na setkání s předsedou dolní komory Radkem Vondráčkem (ANO) Orbán poděkoval české Sněmovně za říjnové usnesení, ve kterém označila za "chybné a nešťastné" hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému vážnému ohrožení unijních hodnot. Oba politici mluvili také o ekonomické spolupráci a o visegrádské skupině, do níž patří ještě Polsko a Slovensko.

Orbán se podle Vondráčka vyslovil pro užší spolupráci V4, která by mohla získat podle maďarského premiéra i institucionální základ. Vondráček je pro vytvoření parlamentní rady visegrádské skupiny složené z vedení sněmoven a předsedů výborů. "Parlamentní rada by ukázala, že Visegrád je skutečně jednotný a dala by třeba i nějaký mandát našim představitelům při jednáních vně, například v Evropské unie," uvedl Vondráček. Orbán prý jeho iniciativu ocenil a podpořil.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) uvedl, že země V4 se budou muset do budoucna vypořádat s úbytkem evropských peněz. Ocenil proto Orbánův nápad vytvořit společnou banku visegrádské čtyřky. "On měl na mysli samozřejmě investiční banku, ale já jsem tu myšlenku rozšířil na normální banku," uvedl Kubera. Tato banka by podle něj na rozdíl od komerčních ústavů zaručovala veřejné správě i občanům stoprocentní výplatu vkladů. S Orbánem hovořili také možnosti společných investičních projektech a shodli se, že v průběhu následující dekády bude třeba hledat více zdrojů pro financování nových dálnic nebo železnic.

V případě ekonomické výměny Vondráček vyzdvihl spolupráci v obranném průmyslu. Zmínil při schůzce s Orbánem Českou zbrojovku, jež vyrábí ruční palné zbraně, a podzvukový cvičný letoun Aero L-39 NG, který může plnit také bitevní, hlídkové a průzkumné úkolů. Maďarsko zvažuje podle předsedy Sněmovny pořízení těchto strojů. "Česká strana může nabídnout nejen samotný letoun, ale také program výcviku a tak dále," řekl Vondráček. Obecně podle něho panuje shoda, že by si státy visegrádské skupiny měly v obranném průmyslu navzájem pomáhat.

S Milošem Zemanem na zámku v Lánech debatoval Viktor Orbán mimo jiné o jaderné energetice. Prezident se také omluvil za změnu kategorie českého velvyslanectví v Budapešti. Ministerstvo zahraničí změnu už předtím označilo za technickou úpravu související s rozpočtem, která nic nemění na prioritách zahraniční politiky. Také premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že česká pozice k Maďarsku se nemění.

Zeman kritizoval skutečnost, že ministerstvo zahraničí nebude do budoucna řadit ambasádu v Budapešti, stejně jako v několika dalších zemích, do kategorie "země s nejvyšší politickou důležitostí". Jeho mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru uvedl, že Zeman se za "tuto chybu ministra zahraničí" Tomáše Petříčka (ČSSD) omluvil. "Ujistil, že udělá vše pro to, aby byla tato chyba napravena a rozhodnutí zrušeno," napsal Ovčáček. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se jednání nezúčastní, v době Orbánovy návštěvy je v Polsku.

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že kategorizace vyjadřuje změnu v platových třídách vedoucích diplomatů, není to politický signál z hlediska bilaterálních vztahů nebo priorit české zahraniční politiky. Za ministra Petříčka se postavila i jeho ČSSD. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček označil kritiku Hradu za bouři ve sklenici vody.

Předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer napsal na twitteru, že je "smutné, když prezident republiky spěchá s omluvou kvůli nějakému administrativními šimlovi". "A za ty podstatné přehmaty dluží našemu národu z omluv pěkný seznam," dodal.

Podle Ovčáčka mluvil Zeman s Orbánem také o jaderné energetice. "Pan prezident ocenil, že se Maďarsko rozhodlo pokračovat v civilním jaderném programu. Česká republika by ráda s Maďarskem v této oblasti spolupracovala," uvedl mluvčí.

Babiš navštívil Orbána v Budapešti na konci srpna, zaletěl za ním na zhruba tříhodinovou večeři. Probírali spolupráci visegrádské čtyřky, tedy Maďarska, Česka, Polska a Slovenska, evropskou politiku včetně migrace i ekonomické vztahy. Za velký potenciál tehdy označili zbrojní zakázky. O možnosti spolupracovat při zbrojních zakázkách mluvil při listopadové návštěvě Česka i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Szijjártó v Praze také poděkoval české sněmovně za to, že kritizovala doporučení Evropského parlamentu zahájit proti Maďarsku řízení kvůli vážnému porušení hodnot EU. Maďarsko před kritikou ze strany EU bránil v minulosti také Babiš, který stejně jako Orbán kritiku spojoval s maďarským odmítavým postojem k přijímání migrantů. V migrační politice zastávají Praha a Budapešť blízké postoje.

Zeman se hodlá při schůzce Orbánovi a maďarskému ministru zahraničí omluvit za to, že Petříček chce ze seznamu klíčových ambasád vyškrtnout mezi jinými také velvyslanectví v Budapešti. Změna se má uskutečnit od Nového roku. Prezident ve čtvrtek v televizi Barrandov řekl, že navrhne zrušení Petříčkova rozhodnutí.