Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle právní služby Evropské komise kvůli své bývalé firmě Agrofert v situaci, která "odpovídá střetu zájmů". České republice tak hrozí, že bude muset vrátit minimálně část dotací, které holding od Evropské unie získal. Projděte si překlad části dokumentu, který vypracovali bruselští právníci a který mají HN k dispozici:

"Pan Babiš je jediným obmyšleným (tj. beneficientem, osobou, která má prospěch z majetku, který spravuje někdo jiný – pozn. red.) dvou svěřenských fondů, do nichž byly převedeny akcie firmy Agrofert a skupiny Agrofert. Účelem obou svěřenských fondů je řízení firmy Agrofert a skupiny Agrofert a ochrana zájmů zakladatele svěřenských fondů (tj. pana Babiše).

Babiš dál ovládá Agrofert, říkají právníci Evropské komise

To znamená, že bez ohledu na to, jestli mu jeho pozice obmyšleného umožňuje vykonávat kontrolu nad oběma fondy, nebo ne, je jasné, že na nich má pan Babiš zájem. Jakožto obmyšlený obou svěřenských fondů má zájem na hospodářském úspěchu Agrofertu a skupiny Agrofert. To se rovná "hospodářskému zájmu" ve smyslu článku 61(3) nového finančního nařízení, což způsobuje, že je ohroženo objektivní vykonávání jeho funkce premiéra ve vztahu k fondům ESI (tj. Evropským strukturálním a investičním fondům – pozn. red.).

Je potřeba poznamenat, že situace premiéra je rozdílná oproti situaci jiných členů vlády, protože je v rozhodujícím postavení toho, kdo předsedá vládě, a díky tomu nasměrovává rozhodování a účastní se ho ve vztahu ke všem oblastem. Kdyby byl pan Babiš ministrem s portfoliem, které nesouvisí se zemědělstvím nebo financemi, třeba ministrem kultury, nebylo by tak zřejmé, že je možné tvrdit, že jeho nestranné a objektivní vykonávání funkce ministra kultury je ohroženo tím, že je jediným obmýšleným dvou svěřenských fondů činných v zemědělství.

V zájmu úplnosti je třeba dodat, že zde mohou být i další okolnosti, které je možné označit za střet zájmů, nad rámec střetu zájmů, který plyne z přímého hospodářského zájmu pana Babiše. Například Monika Babišová, žena pana Babiše, se také podílí na chodu Agrofertu a skupiny Agrofert a tato situace může být ve vztahu k panu Babišovi označena za střet zájmů "z důvodů zahrnujících rodinu ve smyslu článku 61(3) nového finančního nařízení".

"Článek 32(3) dřívějšího finančního nařízení nařizuje členským zemím EU, aby u nich fungovaly systémy kontrol a aby ustanovily úřady, které by za ně byly zodpovědné. Článek 32(3) dřívějšího finančního nařízení vyžaduje, aby tyto kontrolní systémy byly schopné předejít střetu zájmů pro všechny způsoby implementace rozpočtu. To, zda Česko naplňuje tyto povinnosti, nebylo předmětem vaší žádosti, ale je možné, že to bude zapotřebí prověřit. Takže je možné, že bude zapotřebí analyzovat i období, kdy byl pan Babiš ministrem financí."

"Evropské peníze, které byly poskytnuté v rozporu s článkem 61(1) finančního nařízení, budou muset být předmětem finančních korekcí."

Tři možnosti pro Babiše

Právní analýza pro Evropskou komisi jmenuje tři možná řešení, jak by Babiš a Agrofert mohli vyhovět současné regulaci střetu zájmů.

Podle prvního doporučení by se Babiš i jeho rodina měli úplně oddělit od Agrofertu, aby se úplně zbavili ekonomického zájmu na jeho podnikání. Dokument zmiňuje, že řešením může být tzv. slepý svěřenský fond (blind trust), jehož řízení a hospodaření by bylo naprosto nezávislé na Babišově vůli.

Druhou možností je, že Agrofert přestane čerpat evropské strukturální a investiční fondy.

Východiskem by mohlo být také omezení Babišova působení ve vládě tak, aby se neúčastnil rozhodování, u něhož mu hrozí střet zájmů. Podle analýzy by takové řešení teoreticky přicházelo v úvahu, jestliže by Babiš vedl pouze některé z ministerstev, jež nemá vztah k portfoliu Agrofertu.

U předsedy vlády s jeho současnými pravomocemi je ale takové řešení podle autorů těžko představitelné. I kdyby se ve funkci premiéra neúčastnil rizikových jednání, jako šéf vlády může stále vykonávat značný vliv i mimo formální jednání a rozhodovací proces, konstatuje analýza.

Související