O víkendu oslavilo Česko dva roky od zavedení elektronické evidence tržeb. Ministerstvo financí projekt zhodnotilo jako veleúspěšný, kromě sedmnácti miliard do státní kasy měl také narovnat podnikatelské prostředí. Pro mnohé podnikatele ale EET zůstává sprostým slovem, zbytek si zvykl. Zákazníci čistotu podnikání (dle ministerstva financí) oceňují, většina z nich ovšem vydané lístky nijak nezkoumá a spíš se poohlíží po nejbližším koši.
První reakce na EET také ukázala, jak se vlastně podnikatelské prostředí čistí. Na začátku ledna 2017 (něco přes měsíc po startu) muselo ministerstvo vypnout tzv. bonzáckou stránku, na níž zákazníci mohli upozornit na nepoctivé hostinské. Ukázalo se, že šlo spíš o stránku, na které si zákazníci−hostinští spolu vyřizovali účty. Prostě to byla pěkná ukázka české povahy. Otázkou je ale přínos evidence do rozpočtu. Loni dle odhadů ministerstva měla evidence zvýšit výběr daně z přidané hodnoty o 4,7 miliardy korun, což je zhruba 1,5 procenta výběru, z čehož se jásat nedá. Zejména pokud si vzpomeneme na první odhady resortu, podle nichž tržby restaurací a hotelů meziročně díky EET vzrostly na dvojnásobek. Posléze se ukázalo, že šlo o odhad na základě informací ze čtyřprocentního vzorku, kde se dala dohledat srovnatelná čísla. Realita byla výrazně střízlivější.
Letos má evidence přinést celých 11,7 miliardy korun. Bohužel resort neupřesnil, z jakých podkladů vychází, protože jedinou změnou letošního roku oproti loňskému jsou dva měsíce navíc, kdy se k EET připojili i obchodníci. Celkem nyní pod režim EET spadá 177 tisíc podnikatelů.
Původní odhady počítaly s osmnácti miliardami a šesti sty tisíci podnikateli. Zavedení EET podnikání nezruinovalo, jak tvrdili kritici. Jeho reálný přínos se ovšem skutečně hledá jen těžko. Největší radost z EET tak má pár výherců Účtenkovky, státní loterie za soukromé peníze.
