Rusko při své zpravodajské činnosti v Česku těží z velké diplomatické mise v Praze i lehkovážného přístupu politiků a státních zaměstnanců k interním informacím. Ve své výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Rusko podle zprávy využívá v Česku svou obvyklou hybridní strategii zacílenou proti Severoatlantické alianci a Evropské unii, jejíž součástí jsou i tzv. dezinformační weby. BIS v jejich případě zdůrazňuje, že za nimi většinou stojí Češi a slouží jen jako "kouřová clona" odvádějící pozornost od jiných zásadních součástí strategie.

Rusko se podle BIS v Česku orientuje zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů. "Pokračoval ruský extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí," uvedla BIS. Češi při styku s ruskými diplomaty čelí hrozbě nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem, což představuje riziko při spojení s "lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím".

Sílí čínská hrozba, extremisté jsou na ústupu

V Česku loni také výrazně vzrostla podle BIS intenzita činnosti čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Nátlakové metody k prosazování čínských zájmů však využívali i kariérní diplomaté, upozorňuje kontrarozvědka. Čínský přístup je z toho důvodu podobně hybridní jako v případě Ruska.

Čína se podle BIS snaží prostřednictvím "českých entit" narušit jednotnou politiku Evropské unie. Zpravodajsky Číňané cílí na české silové resorty a klíčové sektory, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Věnují se také ekonomické a vědeckotechnické špionáži.

Jiný pohled na čínskou zpravodajskou hrozbu má ovšem Hrad. Na dotaz, zda se prezident neobává, že svou podporou Hedvábné stezce poškodí zájmy země, mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček odpověděl, že sebevědomý a silný demokratický stát nemusí podléhat obavám. "Zájmem ČR je co nejširší ekonomická spolupráce. V tomto směru nesmíme zaostat za našimi partnery v EU, kteří právě s Čínou velmi úzce spolupracují v ekonomické oblasti," uvedl.

Z pohledu bezpečnostních rizik jsou podle zprávy BIS v Česku v útlumu tradiční političtí extremisté - krajní pravice a levice. Jejich stoupenců ubývá a novou generaci oslovují minimálně. Poptávka po jednoduchých a rychlých řešeních zároveň vytváří prostor přitahující i ryzí pragmatiky, kteří se angažují primárně za účelem uspokojení svých osobních cílů, konstatuje BIS v dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2017. Žádnou stranu nejmenuje. Rizikem je podle zpravodajců prokremelská orientace části tohoto spektra.

Zpráva popisuje loňskou změnu původně protiimigračních hnutí v "protivládní". "Protiimigrační spektrum se nacházelo v krizi způsobené nejen jeho nejednotností, dalším štěpením skupin, rozhádaností jednotlivých aktivistů a neochotou spolupracovat, ale zejména tím, že téma imigrace vyprchalo a přestalo přitahovat zájem veřejnosti," uvádí zpráva. Aktivisté se podle zpravodajců zaměřili na jakákoli jiná témata vzbuzující emocionální reakce veřejnosti, jejichž prostřednictvím by se mohli zviditelnit a získat co nejširší podporu.

Ekonomické zájmy Česka poškozovaly loni snahy soukromých firem nelegitimně ovlivňovat regulatorní a kontrolní orgány státu. Špatně nastavený systém, z něhož za přihlížení kontrolních orgánů profitovaly soukromé firmy, našla BIS například ve zdravotnictví. Lobbing ovlivňoval i plány v energetice. Zlepšení vidí BIS u zakázek na výstavbu silnic, kde situace na trhu i změna přístupu zadavatelů vedly ke zmenšení prostoru pro kartely.

"BIS identifikovala několik slabých míst, jichž využívali soukromí poskytovatelé zdravotní péče nebo dodavatelé zboží a služeb k vlastnímu finančnímu prospěchu a příslušný státní orgán tento stav přehlížel, neboť takový systém napomáhal udržet finanční stabilitu systému, byť velmi pokřivenou," konstatuje zpráva.

Nejvýraznějším případem kyberšpionáže byl útok na Černín

Podle Vojenského zpravodajství (VZ), které také zveřejnilo v pondělí svou výroční zprávu, byly aktivity zpravodajských služeb "cizí moci" na českém území na obdobné úrovni jako v roce 2016. "Cílem jejich působení bylo, kromě získávání informací, také posílení vlivu jejich sponzorské země na politické a ekonomické struktury České republiky," uvedlo VZ. Dodalo, že v oblasti obrany pokračovala snaha cizích zpravodajských služeb o monitorování rozvoje schopností české armády a získávání informací o vojenském průmyslu a technologiích.

Iniciativa Nové hedvábné stezky se kvůli své globální ambici stane zdrojem rostoucích obav představitelů Evropské unie. Čína projevovala podle zpravodajců v roce 2017 snahu stát se jedním z neopominutelných globálních aktérů. Její komunistická strana se snažila o těsnější propojení s ozbrojenými silami a zavázala se, že do roku 2050 vybuduje moderní armádu světové úrovně.

"Ve sféře zahraničněpolitických a ekonomických témat dominovala čínská iniciativa Pásu a cesty (tzv. Nová hedvábná stezka, Belt and Road), jejíž globální ambice a pravděpodobnost jednostranné čínské expanze se stanou zdrojem rostoucích obav představitelů zemí Evropské unie," uvádí zpráva.

Ve světě loni podle výroční zprávy VZ také pokračovala zvýšená aktivita některých vojensky významných států v kybernetickém prostoru. Nedílnou součástí prosazování globálních hráčů se stále častěji stávaly informační a psychologické operace. Zpravodajci zároveň napsali, že s rozvojem informačních technologií pokračoval informační chaos ve veřejném prostoru a roli tradičních médií přebírají sociální sítě a alternativní zdroje informací.

Podle Vojenského zpravodajství některé vojensky významné státy využívají své kybernetické kapacity zejména v rámci kybernetických špionážních operací, kampaní a útoků. "Jejich typickým zaměřením byly prvky kritické informační infrastruktury, infrastruktury významných vládních institucí, bezpečnostních subjektů a soukromých společností," uvedli zpravodajci.

Kybernetická špionáž podle nich loni zaznamenala opětovně rostoucí tendenci, více využívány byly sofistikovanější formy kybernetické špionáže proti různým vládním, vojenským, veřejným i privátním cílům včetně klíčových částí kritické informační infrastruktury.

Kybernetickou bezpečností se zabývala rovněž zpráva BIS. Nejvýraznějším případem kyberšpionáže byl loni podle ní dlouhodobý útok na poštu ministerstva zahraničních věcí (MZV). Na resort směřoval i další útok, u kterého je z dostupných informací zřejmé, že byl součástí hackerských kampaní s původem v Rusku. Při nejrozsáhlejším útoku hackeři systém narušili nejpozději začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, uvádí BIS.

Na Černínský palác směřoval i útok, při kterém se hackeři od prosince 2016 snažili uhádnout přístupové údaje do několika set schránek "hrubou silou". "Z veškerých učiněných zjištění je zřejmé, že se jednalo o kyberšpionážní kampaně Turla, pocházející od ruské zpravodajské služby FSB a APT28/Sofacy, která se připisuje ruské vojenské zpravodajské službě GRU," konstatovala BIS. Oba incidenty na MZV spolu zřejmě nesouvisely.

Související