Průměrná hrubá mzda v České republice se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 2458 korun na 31 516 korun. Nominální nárůst tak činil 8,5 procenta. Reálně po zahrnutí růstu spotřebitelských cen byla mzda vyšší o šest procent. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 9,8 procenta na 27 719 korun.

"Průměrná mzda vzrostla ve 3. čtvrtletí 2018 ke stejnému období minulého roku o 8,5 procenta, což je jen o desetinu procentního bodu méně než ve dvou minulých čtvrtletích. V reálném vyjádření byl růst slabší, mzdy vzrostly o 6,0 procenta, zatímco v prvním pololetí roku 2018 to bylo o 0,4 procentního bodu více," uvedli statistici.

Podle nich se nejvíce zvyšovaly výdělky v oborech, kde dominuje stát, tedy ve vzdělávání, veřejné správě, obraně nebo zdravotní a sociální péči. Mezi komerčními oblastmi byl výrazný nárůst výdělků v oblasti nemovitostí a ve stavebnictví. Z hlediska krajů nejvíce stouply průměrné mzdy na jihu Čech, naopak nejméně v Plzeňském kraji. Nejvyšší průměrné výdělky dál pobírají lidé v Praze, i když se zde zvýšily méně než ve zbytku republiky. Regionem s nejnižší mzdovou úrovní zůstal Karlovarský kraj.

Proti předchozímu čtvrtletí vzrostl průměrný výdělek v ČR po očištění od sezonních vlivů o dvě procenta. Za letošní 1. až 3. čtvrtletí činila průměrná mzda 31 225 korun, což je meziročně o 2463 korun více. Reálný nárůst za prvních devět měsíců letošního roku činil 6,3 procenta.

Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián mezd činil v letošním třetím čtvrtletí u mužů 29 842 korun a u žen 25 206 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu zhruba mezi 14 221 a 49 376 korunami.

Podle ředitele odboru statistiky práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibora Holého ale medián roste podstatně rychleji než průměrná mzda, která je hodně ovlivněna vysokými výdělky. "Rostou především mzdy v nižší oblasti. U žen s nejnižšími výdělky je nárůst takřka dvacetiprocentní," doplnil Holý.

Ohrožení konkurenceschopnosti firem

Současný růst průměrné mzdy podle analytiků ohrožuje konkurenceschopnost řady firem a dlouhodobě je pro ně neudržitelný. Přesto podle nich mzdy budou i na závěr roku růst silným tempem, které příští rok jen mírně zpomalí. Statistika podle nich ukazuje, že růst mezd je především u zaměstnanců s nižšími příjmy.

"Ekonomika se již delší dobu nachází ve stavu plné zaměstnanosti, kdy si zaměstnavatelé mezi sebou navzájem přeplácí zaměstnance, a rychlý růst mezd je jen odrazem tohoto stavu. Pro některé firmy může být takto rychlý růst mezd, a tedy i nákladů práce problém a ohrozit jejich cenovou konkurenceschopnost," uvedl ekonom Deloittu Václav Franče.

Celkový růst mezd přitom podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera za celý letošní rok přesáhne osm procent, což bude nejvyšší roční růst za posledních 15 let. "V příštím roce očekáváme mírné zpomalení a růst mezd v rozmezí šest až sedm procent. Ziskovost řady firem se díky rostoucím mzdovým nákladům snižuje, a ochota firem přidávat se tak bude příští rok snižovat navzdory tomu, že trh práce zůstane nadále velmi napjatý," uvedl.

Podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové za pozornost stojí i růst mediánové mzdy, která roste rychleji než mzda průměrná. "To znamená, že k nárůstu mezd dochází především u lidí s nižšími příjmy. Pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se tak nepatrně přivírají," uvedla.

 

Průměrná hrubá měsíční mzda a její meziroční růst ve 3. čtvrtletí 2018 v jednotlivých krajích:



Mzda (v Kč)

Růst (v pct.)

ČR

31 516

8,5

Praha

39 298

7,8

Středočeský

31 670

8,7

Jihočeský

28 799

9,5

Plzeňský

30 434

7,2

Karlovarský

27 994

8,7

Ústecký

29 220

8,9

Liberecký

29 469

7,8

Královéhradecký

28 967

9,2

Pardubický

28 521

8,2

Vysočina

29 131

8,7

Jihomoravský

30 561

8,4

Olomoucký

28 654

9,1

Zlínský

28 050

8,7

Moravskoslezský

28 621

8,0 

Zdroj: ČSÚ

 

 

Související