Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v pondělí vydal varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei Technologies Co., Ltd. a ZTE Corporation. Používání těchto prostředků podle úřadu představuje bezpečnostní hrozbu. Úřad to v pondělí uvedl na svém webu. Huawei v prohlášení kategoricky odmítl tvrzení, že představuje riziko pro národní bezpečnost, a vyzval NÚKIB, aby místo pošpiňování jeho reputace předložil fakta.

"K vydání tohoto varování nás vedly naše poznatky včetně poznatků z činnosti našich bezpečnostních partnerů a také zjištění našich spojenců. Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu," uvedl ředitel NÚKIB Dušan Navrátil.

Kybernetická bezpečnost podle mluvčí Huaweie v Česku Magdy Teresy Partyky je a vždy byla prioritou firmy. Společnost má podle ní dostatek prokazatelných zkušeností v České republice i po celém světě, které potvrzují, že její výrobky a řešení jsou bezpečné. "Ve třicetileté historii naší společnosti nikdy nebylo prokázáno, že by společnost Huawei provedla jakýkoliv prohřešek v oblasti kybernetické bezpečnosti. A díky této příkladné skutečnosti jsme se stali důvěryhodným partnerem pro všechny hlavní telekomunikační společnosti v Česku," uvedla mluvčí.

NÚKIB podle webu varování vydal i z toho důvodu, že Čínská lidová republika na území Česka aktivně prosazuje své zájmy včetně provádění zpravodajských aktivit vlivového i špionážního charakteru, jak podle webu dokládají výroční zprávy bezpečnostních služeb za rok 2017.

Mluvčí Huaweie uvedla, že v Číně neexistují žádné zákony nebo nařízení, které by nutily společnost Huawei nebo jakoukoliv jinou firmu, aby do svých výrobků povinně instalovaly tzv. "back doors". "Huawei nikdy od žádné vlády nebo vládní instituce takový požadavek nedostal a naše společnost by s tím nikdy nesouhlasila," dodala.

Hrůza z Huaweie: Čínské telefony a telekomunikační vybavení očima bezpečnostního experta

"Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti znamená, že správci systémů, které spadají do kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů nebo provozovatelů základních služeb, se popsanými hrozbami musí zabývat a musí přijmout adekvátní opatření," uvedl Navrátil.

Šéf Huaweie odpovědný za aktivity společnosti v Česku a na Slovensku Radoslaw Kedzia v rozhovoru pro pondělní Lidové noviny uvedl, že Huawei není politickou organizací. Uvedl, že misí firmy je dodávat digitální technologie po celém světě. Na jiném místě v rozhovoru řekl, že jde o velmi transparentní společnost.

"A máme velmi otevřenou kybernetickou bezpečnostní politiku. To je fakt. Byli jsme jednou z prvních firem, která dodržovala evropské zákony týkající se GDPR. Všude po světě se v médiích píše o společnosti Huawei, často ale nejde o fakta a informace se nezakládají na pravdě. A nebudu spekulovat o důvodech. My se prostě snažíme dělat co nejlépe naši práci, zlepšovat naše řešení," uvedl Kedzia. Pozastavovat se nad tím, že Huawei spolupracuje s veřejnou správou a se státními firmami, je podle něj důkaz předsudků.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že NÚKIB postupoval podle zákona. "Každý správce kritické infrastruktury je povinen k tomuto varování přihlédnout," konstatoval. Připustil, že technologie obou firem využívá i vnitro. "Očekávám, že NÚKIB sdělí, jak dále postupovat. Platí, že všichni musí postupovat podle zákona o kybernetické bezpečnosti," uvedl.

Ohledně budoucích zakázek by podle něj bylo vhodné vyjasnit zákon o veřejných zakázkách, aby zadavatelům výslovně umožnil vyřadit ze soutěže zájemce, pokud podle NÚKIB představuje bezpečnostní riziko. Hamáček to řekl novinářům po jednání vlády.

Nynější zákon o kyberbezpečnosti podle úřadu nepřímo odkazuje na předpis o veřejných zakázkách, takže by měl umožnit zadavatelům vyřadit společnosti, které představují bezpečnostní riziko, uvedl Hamáček. Podle vicepremiéra by ale bylo lepší, kdyby taková povinnost byla vyjádřena rovnou v zákoně o zakázkách. "Aby měl zadavatel jistotu, že nebude čelit nějakým arbitrážím," vysvětlil.

Babiš připomněl, že vláda bod projednávala v utajeném režimu. "Je to pro nás překvapení, že úřad vydal to stanovisko. Jsou tam některé věci, které nejsou úplně domyšlené, mohou mít dopad na naši zemi," uvedl. Analyzovat dopady podle něj musí jednotlivá ministerstva.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl, že nechal učinit praktické kroky, aby byla situace zmapována. "Bude záležet, jak se to vyhodnotí, ale za sebe mohu říct, že v tomto směru udělám opatření, aby je nepoužívali," řekl na dotaz novinářů, zda je udržitelné, aby někteří důstojníci armády užívali aparáty Huaweie, který je po Samsungu druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě. Některé západní země spolupráci s Huaweiem zakázaly či ji omezují z obavy, že jeho výrobky mohou obsahovat špionážní software. Státy jako USA, Británie či Austrálie se obávají možných vazeb firmy na čínské vedení.

Huawei je největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory. Loni zvýšil v Česku zisk o 6,5 procenta na 97 milionů korun. Čistý obrat stoupl o 16 procent na 6,55 miliardy korun. Huawei má v Česku velké plány. Do roku 2022 firma hodlá investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy korun) a vytvořit nepřímo více než 4000 nových pracovních míst.

Produkty a služby Huaweie jsou dostupné ve více než 170 zemích a využívá je třetina světové populace.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se loni novelou zákona vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu, pod kterým dříve fungoval jako Národní centrum kybernetické bezpečnosti. Sídlí v Brně.

Telefon od Huawei bych si nekoupil, firma je údem čínského státu, tvrdí expert

Telefon od Huawei bych si nekoupil, firma je údem čínského státu, tvrdí expert